Prosím omluvte tu hrůzu v médiích. Já se snažila, ale já + papír + tužka + fixy nejsme kamarádi 😅.
Byl začátek nového školního roku. Já společně s mým dvojčetem Marcusem seděl v lavici a vyčkával na začátek školy. Do třídy z nenadání vběhla krásná dívka. Já i Marcus jsme na ní mohli oči nechat. No i všichni kluci ze třídy, ale co. Byla to malá brunetka s blond ombre a na hlavě nesla pyšně pár černých kočičích oušek. Krásné dlouhé vlasy jí končily těsně nad jejím pevným zadečkem. Bože na co to zase myslím... Zpět k ní. Její krásné oči v sobě skrývaly bolest a smutek. Každé neslo jinou barvu. Pravé zelenou a levé světlounce hnědou. Měla překrásné oči. Měla na sobě vínovou mikinu končící nad jejím zpevněným bříškem, která zvírazňovala její ženské křivky. + legíny černé barvy se zipy u pasu dvěmi na levé straně a jedním na pravé a k tomu černé conversky. Tento outfit byl jejím nejčastějším. Zasedla do lavice před námi (předposlední u okna, naše poslední) a začala si kreslit, ale nikomu nechtěla ukázat co. ,,Kiyoshi? Jsi to ty?" pohlédla na mou spolužačku Abigail a nepřítomně přikývla. ,,Dlouho jsme se neviděly co?"opět jen pokývala hlavou a dál se věnovala její kresbě. ,,Můžu si k tobě sednout?" jen mykla rameny ve smyslu: *dělej si co chceš, ale už mě nech na pokoji* Nad tím jsem se musel zasmát.
Kiyoshi's POV:
Bože zase Abigail. Né, že bych jí neměla ráda, jako menší (5,10 let) jsme byly nejlepší kamarádky. Je úplný opak mě. Ona vyhledává kontakt s lidmi, já se mu straním. Ona je ukecaná, já tichá. Ona je do všeho hrrr, já si raději počkám a takovéhle rozdíly mezi námi, bych tu mohla vyjmenovávat do nekonečna. ,,Můžu si k tobě sednout?" jen jsem mykla rameny. Pro mě za mě. Dělej si co chceš. Znovu jsem pokračovala v mojí kresbě a doufala, že už mě NIKDO nebude vyrušovat. Někdo za námi se zasmál a Aby na to hned reagovala. ,,Čemu se tu tlemíš Gunnarsen?" otočila jsem se za sebe a spatřila dva identické hnědooké blonďáky. ,,Ále jen jsem si na něco vzpomněl." odbyl jí jeden z nich. ,,Gunnarsen neštvi MĚ! Já moc dobře vím, že jsi to řekl jen, aby jsi měl klid!" vykřikla se vztyčeným ukazováčkem. ,,Tak jsem se zasmál,co mi uděláš?!" opáčil. ,,Myslíš si, že když jsi "celebrita" můžeš si vyskakovat." řekla zhnuseně a prsty naznačila uvozovky u slova celebrita. Sedla si ke mě do lavice a dál se mu nevěnovala. ,,To jsou Marcus a Martinus Gunnarsenovi. Za tebou sedí Martinus a za mnou Marcus. (Logický hele :"D) Myslí si, teda hlavně Martinus, že když jsou "celebrity" můžou všechno." zašeptala a opět vyplivla slovo celebrity, jako by to byl nějaký hnus te školní jídelny. (Sorry kuchařky :"D) Zazvonilo na začátek školy a já po celou hodinu cítila něčí pohled na svých zádech a myslím, že byl Martinusův.Ták Koblížci jsem tu s další storkou, jelikož Katy začala číst anime :D a tím jsem se inspirovala 0:)(hlavní postava + jméno [klučičí, ale pšt :''D]) Kapitolky nebudou vycházet pravidelně, protože mě Watt pořád nemá v lásce😅. A taky se chci omluvit za mojí neaktivitu, ale vy víte, jak to je. Luff You(copyright 0:)) Koblížci♥
Btw sorry za pravopisné chyby a překlepy ;).
ČTEŠ
Cat girl + singer = ?♥?
Fanfiction15ti letá Kiyoshi, která se přistěhovala do Norska potká slavné Gunnarseny. Stane se něco víc? Budou vůbec přátelé?