Nevinná jako slunce v mračnu.
Měl jsi být mým světlem,
proto radši zhasnu.
Nechávám Tě jít, buď šťastný s ní
I když vím, že se budu trápit
víc než pár dní.Víc jsem si Tvé lásky vážit měla,
Stále přemýšlím, co asi moje láska v tuto chvilku dělá?
Vzpomínáš také na mě někdy,
když jsi po nocích sám?
Mé světlo jsi přislíbil tmám....Matně si na všechno vzpomínám,
Samu sebe celé dny proklínám.
Byla jsem kdysi dávno šťastná.
Však jen s Tebou, bez Tebe jsem jako poušť, prázdná...Na tohle děravé srdce záplata není,
Moje city k Tobě jen
tak někdo nezmění...
Tvé oceánově modré
oči zaslepila jiná.
Už nejsem Tvoje princezna jediná...
Tvůj smích, můj pláč, náš svět
Jsi tajemný labyrint v mém srdci
Tolik bych si přála vrátit čas zpět
do dob, než se z nás dvou stali sobci.
ČTEŠ
Pohádka
PoetryPár řádků prázdných vět a slov, co bych Ti tak moc chtěla říct. Pár slz, pár kapek krve. Odpusť mi prosím.... 13.9.2017 2# v kategorii poezie 💓