,,Jsem doma, mami!'' pozdravila maminku, když přišla z práce. Žádná odezva. ,,Mami?'' trochu znervózněla.
,,Panebože..'' přiběhla k posteli. ,,MAMI! Ne! Prosím ne! Tohle mi nemůžeš udělat, nenechávej mě tady samotnou! Prosím..'' zlomil se jí hlas a před její postelí klesla na kolena.
Brečela, víc než kdy jindy, tak dlouho dokud jí nedošly všechny síly co měla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
+ + + + + +
Helou! ^^
Po delší době přidávám druhý díl.. já vím, není to nic moc. Každopádně už brzy se tady objeví Jin. Co myslíte? Pomůže jí z tohoto těžkého období? Jinak každý vote a koment mě velmi potěší.
