Dneska je můj první den v Canadě. Odstěhovali jsme se sem na začátku prázdnin tohoto roku. Pobýváme tu docela krátkou dobu. Zatím, se mi tady líbí.
Proč jsme se odstěhovali? To je otázka. V Londýně nás přitahovalo mnoho věcí zpátky k úmrtí mého táty. Máma už dlouho uvažovala nad tím, jestli se má cenu stěhovat.
Uvažovala nad tím den co den. Nakonec koupila útulný domeček v Canadě. V Canadě máme babičku a dědu, strýca a tetu, bratrance a sestřenice. No, prostě, je tu naše rodina.
Je to tu všechno útulné, hlavně náš nový domeček. Cítím se tu šťastně a bezpečně. Na jednu stranu mne mrzí, že jsem opustila město, kde jsem vyrůstala, kde jsem poznala mnoho kamarádů a kde jsem zažila mnoho zážitků.
Radši se jdu zamuchlat do mých peřin, zítra mne čeká první školní den na nové škole. Rychle jsem vypla televizi a vyšla bílé dřevěné schody, které vedou do horního patra.
Otevřela jsem dveře a ucítíla svěží vůni mého vonného vosku. Zavřela jsem za s sebou dveře a sfoukla svíčku, která rozehřávala můj vosk. Skočila jsem na postel a silně si povzdychla. „Konečně spolu..." zamumlala jsem si pod nosem a voněla krásnou vůni opranného povlečení.
Napojila jsem si mobil na nabíječku a šla definitivně spát.
RÁNO:
„Alli, vstávej. Je šest hodin. Musíš do školy." uslyšela jsem milý hlas protrhávat můj sen. Pomalu jsem pootevřela jedno oko a viděla mamku ve dveřích.
Otráveně jsem si povzdychla a pomalu vstala. „To je zima. Nezdá se ti?" zeptala jsem se mamky, která mi jenom nadarovala úsměv.
„Snídaně je na stole, vzbuď prosím Molly a Jonase." máma si prohrábla vlasy a šla zavřela dveře.
Rychle jsem si uvědomila, že je dneska můj první den v NOVÉ, opakuji, NOVÉ škole. Musím všem nechat o mne jenom dobré myšlenky.
Otevřela jsem skříň a vybrala si oblečení. Trvalo to dlouho, ale nakonec vyhrálo černé tílko, riflová sukně a černý bavlněný přehoz, protože byl venku chládek.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rychle jsem se oblékla a šla do koupelny. „Zuby až potom." objeví se dveřích Molly a já se na ní usměju. Vyčistila jsem si obličej a zkusila jsem ze sebe udělat mojí hezčí verzi.
Nandala jsem si dvě vrsty řasenky na řasy tak, aby vypadaly perfektně ale přirozeně. Na rty jsem si zbytečně moc věcí nedala. Přejela jsem němi jenom NUDE nevýraznou rtěnkou od MAC a bylo hotovo.
Sešla jsem schody a šla do kuchyně, na moji snídani. „Dobré ráno!" vykřiknu radostně na všechny v kuchyni. Jonas jenom mávl rukou a já se na něho ušklebila.
Rychle jsem posnídala, odnesla talíř a vzala si s sebou do baťohu jablko a malou flašku neperlivé vody. „Mohla jsem ti udělat svačinu Ally..." podívala se na mě máma a já jí věnovala pusu na tvář.
Vyčistila jsem si zuby a šla ke dveřím. „Jdeme mami?" křikla jsem po ní. „Klid, už jdu!" nadzvedla ruky nad hlavu jako gesto, že se vzdává a vyrazili jsme. Seděla jsem ve předu. Jonas a Molly seděli v zadu.
Cesta trvala 10 minut. Neznám to tu tak moc dobře, tak jsem se dívala na cestu z okna. Bylo to krásné. Ta příroda. To všechno kolem mě. Bylo to neskutečné.
Mezitím už ve škole:
Sedla jsem si na židli která byla v kruhu v zadní části třídy a dívala se na mé spolužáky. Tahle škola mi připadá fajn. Spolužáků už přibývalo a já byla víc a víc nervózní.
Najednou se ve dveřích objevila parta vysokých kluků. Zaujal mě jeden z nich, ten uprostřed. Měl hnědé kudrnaté vlasy, bílý široký úsměv a široká ramena. Svetr, který měl na sobě mu tvaroval všechny části jeho hrudi. Vypadal tak namyšleně, už tuším, že je to "VEDOUCÍ" klučičí party.
„Klid klid děcka! Posaďte se a můžeme zahájit hodinu." křikla po nás učitelka a my tak udělali. No, většina.
„Takže, vítám vás do třídy 4.C. Já jsem vaše třídní učitelka Ludmila Uhrová..."
Všimla jsem si toho, jak se na mě každý dívá a všimla jsem si i čokoládových očí, které mířily přímo na mě. Nehrála jsem jeho hru.
„Je nás ve třídě 29. Máme jednu novou žákyni, která se jmenuje Allison Beer. Postav se a všichni velký potlesk!" jenom jak jsem uslyšela tyhle slova, tak jsem spanikařila a rychle si stoupla.
Všichni tleskali a já se určitě začala červenat.
„Tento rok Allison budeš sedět se Shawnem. Shawne? Zvedni se ať tě vidí."
Viděla jsem toho kluka, kterého jsem Vám předtím popisovala. Byl to on. Já s ním? JÁ? Taková... Nepopolární?
