I am afraid of the things in my brain

2:26

Ve tmě bloudím
Ječím
A brečím
Pomalu se hroutím
Všechno kolem, mě ničí
Hlasy bez tváří na mně křičí
Ať konečně seberu odvahu
ach, ty marný sebevrahu
a udělám krok v před
a budu se houpat
lidi se na mě přijdou koukat
Ale nebude to hned
Za jak dlouho mně asi najdou?
Dávám tomu týden, možná dva
Komu bych asi tak chyběla
Budu pro ně jen srandou
další co se hlasy, nechala zmást
A přitom to byli oni
Kteří ze mně začali kousky krást
vtipné jak na mé dveře zvoní
a netuší, že já už jim nemám co dát
protože se tady houpu studená
možná se o mně budou bát
a stejně jako předtím prázdná
budu muset končit
už rozrážejí dveře
I když já už se nemám jak loučit
docela mě to u srdce hřeje
moje srdce tlouct přestalo
A to krásné ticho, které nastalo
bez hlasů, které říkají co dělat
Už nikdy nemusím hledat