Prolog

3.7K 113 4
                                    

,,líbí se vám někdo?" zeptal se mě můj psycholog. ,,Jo ale to každému, vždyť skoro každý máme někoho koho nemůžeme mít jen proto protože tě ten druhý nechce" vysvětlila jsem mu, a on jen přikývl.
,,v tom máš pravdu, ale podle mě jste si to vzala až moc k srdci, podívejte se na sebe skoro vůbec nespíte a ani nejíte" řekl vystrašeným tónem.
,,já za to nemůžu.." vykřikla jsem a utekla z budovy. Mamka za mnou běžela jako o závod.
,,co se stalo Debbie" zeptala se a já se jí dívala do očí. ,,mami já to zvládnu, jen chci být chvíli sama děkuju" řekla jsem klesle a ona to pochopila.

Všechno se rozpadá. Včera se semnou rozešel kluk se kterým jsem chodila tři roky. Strašně moc mi chybí jeho úsměv, pery, jeho dotyky, a dokonce i jeho vůně. Byl jako můj strážný anděl, vždycky když se mě někdo snažil sbalit přišel a zachránil mě. Strašně moc mi to chybí..
Moje mamka si vždycky myslela že mě jednou nechá. Ale já ji neposlouchala, protože jsem tomu nevěřila a věřila jemu.

Když byli Vánoce a byl čas na rozbalování dárku někdo mamce zavolal. Byl to taťkovo šéf. Řekl že u nich v USA byli teroristi, a že zrovna mého tátu zastřelili kdyż chtěl jít domů. Nemohla jsem nic dělat a jen brečet a brečet. Od té chvíle nenávidím Vánoce. Člověk si říká že to je jejich nejoblibenější svátek, protože mají rodinu která tam s nimi bude, budou rozbalovat dárky, spolu se navečeřet. Ale ne každý má takový život.
Jako třeba já Debbie Destnová. Věřím že jednou se to zlepší a já budu mít zase důvod se smát, bavit se. Chci být šťastná ale jen to řict to je jako když někomu řekneš že někoho miluješ ale nemyslíš to ve skutečnosti vážně.
×××

Když jsem od mamky byla docela dost metrů šla jsem do oblíbené kavárny, a trochu se zklidnit. Jen jsem přemýšlela a přemýšlela dokud zamnou nepřišla servírka. ,,co pak si dáte?" zeptala se. ,,dám si latté děkuji" řekla jsem a mile se na ni usmála. Ona mi úsměv opětovala, když odešla podívala jsem se před sebe byl tam kluk. Byl hezký, dokud za nim nepřišla holka která ho políbila. Byla to jeho přítelkyně. Slušelo jim to spolu..

Když odcházeli zaplatili, a šli ven. On ji vzal do náruče a posadil do auta. Bylo to roztomilý. Teď jsem si právě vzpoměla co jsem zažila já s Taylorem.

Flashback>

Šli jsme se projít lesem, a jen si povídali když jsem uslyšela jakoby se někde zlomila větev.
Skočila jsem Taylorovi do náruče a bála se, on se usmál ,,před vším tě ochráním" řekl
A políbil mě. Byla jsem jako v nebi.

Flashback< end

Před tou myšlenkou se mi skutálela slza po tváři, když jsem dopila kávu zaplatila jsem a šla ven. Dokud jsem do někoho narazila.
,,já se moc omlouvám nechtěla jsem" řekla jsem a podívala se mu do očí. Byli tak krásně tmavě čokoládové že jsem se v nich málem utopila. ,,ne to není tvoje chyba, to já jsem spěchal" řekl a pousmál se, a já taky. ,,no já jsem Shawn" řekl. ,,Já jsem Debbie" řekla jsem a lehce se pousmála. ,,těší mě Debbie" podal mi ruku, a já ji hned opětovala.

Tak tady to ukončím.. Pokud se vám Prolog bude líbit určitě dejte Vote.. A nějaký koment :) předem děkuji.. :*
KeyshiaCole9 😵😘

Jen jsem se zamilovala..Kde žijí příběhy. Začni objevovat