HOT BEST FRIENDS [ jdb ]

Chapter 7: friendly text 💙

Vyšla jsem ze sprchy zabalená v ručníku, z vlasů mi kapala voda a zastavila jsem se u líčícího stolku, nad naší šťastnou trojicí, která momentálně zažívá krizi. Je to celé na hovno. Od zajímavého prohlížení fotky, s dvěma smějícíma se holkama s jedním debilem uprostřed, mě vyrušilo pípnutí iPhonu, který se rozsvítil. Jeho gesto se opakovalo, než jsem ho odemkla a najela na zprávy.

Juzzy Bizzy😍 [1:35 AM]
Princezno?

Juzzy Bizzy😍 [1:36 AM]
Vím že nespíš, netrucuj😊

You [1:36 AM]
Co chceš blonďáku?

Juzzy Bizzy😍 [1:37 AM]
Chci tvůj úsměv Ari, známe se věky.

Juzzy Bizzy😍 [1:38 AM]
Ten slib platí, nikdy ti nikdo neublíží.

Juzzy Bizzy😍 [1:39 AM]
I když mám Savanu, pořád si ty Princezna Ari a budeš.

You [1:40 AM]
Přeju si, ať si šťastny😊

You [1:41 AM]
Jsme jako Jing a Jang..

Juzzy Bizzy😍 [1:41 AM]
Ne, jsme Tom a Jerry. Nesnášíme se, ale nemůžem bez sebe být😘

You [1:42 AM]
Já vím☺

Juzzy Bizzy😍 [1:43 AM]
Na to se napijem nebo zahulíme?😂

Juzzy Bizzy😍 [1:44 AM]
Za chvíli příjdu s obojím😇

You [1:45 AM]
Ne, vstávám do práce😂

Juzzy Bizzle😍 [1:46 AM]
Ari, poslední dobou jsme si vzdálení.

Juzzy Bizzle😍 [1:47 AM]
Chci to jako dřív..

Juzzy Bizzle😍 [1:48 AM]
Ráno za tebou příjdu😘

Musela jsem se pousmát, měl pravdu, byli jsme jako Tom a Jerry. Vlastně, myslím že bych se od něj nechala i postřelit ale stejně bych ho potřebovala. Je to něco nevysvětlitelnýho.

Mobil se ale opět pohnul a rozsvítil, ale tentokrát mi zničil úsměv. Vlastně mě to jen ještě víc naštvalo.

Saw😻 [1:49 AM]
To se od nás odstřiháváš schválně? Ubožáku😊

You [1:50 AM]
Saw, co ti je?

Saw😻 [1:51 AM]
Vyhejbáš se nám a díky tomu na tebe Jus furt myslí..

Saw😻 [1:52 AM]
Aspoň jednou, Ari, mi dovol mít pozornost!

Vlastně jsem nevěděla co napsat, co jí říct na to, že jí poslední dobu nepoznávám. Už to nebyla moje milovaná kamarádka na světě, ale mrcha, která mě nutila se nad sebou zamýšlet čím dál tím víc. Nutila mě na sobě hledat chyby a nesnášet se, stejně jako ona nesnášela mě, přitom mi jen strašně chyběla. Vlastně, oba mi chyběli. Chyběl mi i Jai Brooks. Všichni se mi vzdalovali, nebo spíš ode mě utíkali, jako bych byla snad člověk, co má na čele napsáno - uteč.

*****

Justin pro mě ráno přijel, opravdu ale ne sám, překvapivě. Díky zprávám z předchozí noci, jsem se cítila opravdu provinile, když jsem uviděla jejich auto stát na silnici u našeho domu. Rozhodla jsem se řídit se Savanou, respektive zprávou od ní, která mi vrtala v hlavě a dát jí podle ní, jí tak chtěnou pozornost. 

Vycházela jsem z domu a nohy mi těškly, cejtila jsem se jako bych šla na smrt a přitom, to byla jen milá věc, kterou pro mě udělali mí přátelé, spíš jenom Justin. Možná mě na tom nejvíc bolelo to, že už nejsme my tři ani dva, ale už jsou jen oni a já. Usmívala jsem se, tak jako vždycky, jenom teď můj úsměv byl falešný.

"Ahoj" otevřela jsem dveře v zadu od auta a jako obvikle se usmála.

"Přijeli jsme na to brko" usmála se Savana, což mě trošku zarazilo, ale při pohledu na ní, jak svůj pohled střílí po Justinovi mi to bylo jasný.

Ani mě to nemrzelo, vlastně jsem byla ráda, po dlouhé době se zasměje, všichni společně. Usadila jsem se v zadu, pořád držející úsměv. "Tak co vy lidi? Jak?" stále se usmívající a snad nejvíc předstírající radost ve svém životě, jsem máchla neveřícně rukama, tak jak to přátelé dělají směrem k nim.

"Před tou výstavou, tak nějak" ozval se konečně Justin a kouknul na mě přes zpětné zrdcátko.

"Ty si byl potom za Saw?" těžce jsem polkla, při vzpomínce, že ještě to dopoledne, spal se mnou, u nás na gauči, sem se ošila ledový pocitem, když mi před očima běhalo jeho tělo s jeho stény. Zatřepala jsem hlavou ale stále se křečovitě usmívala.

"Vždyť jsme tě vyzvedávali spolu" pousmála se Savana, která nechápavě zatřásla hlavou.

"No, sem to trochu přehnala na tý výstavě s pitím, tak si to moc nepamatuju" vyhrkla jsem hned, zastírací manévr, abych se vyyhnula dalším otázkám, které by mě nutili vzpomínat nebo mě snad zabíjeli víc a víc.

"Klasická Ari" zasmál se Justin, který opravdu dělal jakoby nic, jakoby mu snad nedošlo na co jsem narážela a podal mi smotané brko, které už hořelo.

Potáhla jsem několikrát a silně, jako bych se snažila se probrat z tohodle dalššího snu, ve kterém jsem se ocitla. Vydechla jsem kouř a brko poslala dál. Zhluboka jsem se nadechla a pevně zavřela oči, promítlo se mi opět to co se dělo a já je zase hned otevřela. Tentokrát byli víčka těžší a mě bylo už tak nějak všechno fuk.

Přesně to jsem potřebovala. 

"Hele.." začal Justin a tím na sebe strhnul mojí pozornost. "..není to Brooks v tom autě za náma?" svůj pohled upíral do zpětného zrdcátka.

"Co ten tady dělá?" podívala se stejný směrem Savana a přimhouřila oči.

Prudce jsem otočila hlavou za sebe a opravdu tam stálo jeho auto s ním samotným. Zamrazilo mě, ale udělala jsem nemyslitelné, něco co se příčilo úplně všemu, celé lidskosti, vzala jsem si kabelku a otevřela dveře od auta.

"Přijel za mnou" prohodila jsem ve snaze spasit samu sebe, před skázou v tomhle zatraceným autě a vystoupila jsem a bouchla dveřmi.

Srdce mi tlouklo až v krku, Brooks si mě všiml protože mi zamával a vystoupil z auta.

"To nemyslíš vážně Ariano!" ozval se za mnou hrubý Justinův hlav.

"Ty se do toho nepleť" odbyl ho Jai. Hlasy obou dvou mnou hýbaly jako větví ve větru.

"Mějte se lidi" otočila jsem se na Justina a hned zpátky před sebe.

Ve vteřině jsem došla ke straně spolujezdce a nasedla dovnitř. Hledala jsem spásu, u mojí další zkázy.