HOT BEST FRIENDS [ jdb ]

Chapter 1: friendly help 💙

- ARIANA -

Slunce prosvítalo skrz vysoké stromy, které lemovali cesty v parku a podzimní sluneční paprsky mě lechtaly na obličeji. Nadzvedla jsem sluneční brýle, které mě chránili před ostrým sluncem a zadívala jsem se na lavičku, kam jsem měla namířeno, blondie sedící na ní se zaujetím pozoroval nácvik lidské pyramidy, což byl pouze náš tým roztleskáváček ze střední, který měl tu potřebu svoje skoro nahá těla, ukazovat i tady, v parku. Protočila jsem nad nimi oči v sloup, brýle vrátila na svou předchozí pozici a dvěma kroky, jsem se ocitla vedle onoho kluka, který svůj čokoládový kukuč upíral na Bojovníky - tak se jmenoval jejich tým.

"Která tentokrát?" prohodila jsem, přitom když jsem se posadila vedle něj a upila z kelímku horké kávy. Blondie parkrát zamrkal a svuj pohled s hřejivým úsměvem přesunul na mě.

"Jen přemýšlím, kam bych si vystavil hlavu té blondýnky" řekl neutrálně, vzal mi kelímek který jsem měla u rtů, napil se z něj a ukázal na onu blondýnku, která předváděla řadu salt. "A taky hlavu té rusovlásky a černovlásky" olízl si zasněně rty a podal mi zpátky kelímek.

"Všechny hlavy chceš jen na jednom místě a to, v tvém klíně Juzzy-Bizzi" uchechtla jsem se a tím jsem ho vytrhla z jeho zasněného skenování roztleskávaček. Šokovaně se na mě podíval, s uraženým výrazem a já se pouze rozesmála.

"Uvědomuješ si, že si mě právě urazila dvakrát v jedný větě? Ke všemu neumíš ani chodit v čas, takže bych nebyl na tvým místě moc drzej" šokovaně zamrkal hustými řasy, protáhl se a poté v domnění že vyhrál, obrátil svůj pohled zpět na roztleskávačky.

"Trhni si Bizzi" vyplázla jsem na něj provokativně jazyk a bouchla ho do ramene. Nastavila jsem na nás kameru foťáku a udělala obličejovou grimasu.

"Moc mě neser Ari, nebo si dneska nehty na nohou, lakuješ sama" hodil na mě lhostejný pohled a opět si přivlastnil kelímek, který zdobylo mé jméno. Kdyby tohle řekl nějaký jiný kluk, opravdu by mi rozum zůstal stát nad tím, co právě řekl, ale jelikož to byl zrovna on, přehlédla jsem i to z jakou hrdostí pronesl, že mi lakuje nehty.

Přestala jsem se chychotat, protože tohle bylo vážný, tedy pro mě ano. "Hele moc si nevyskakuj, nebo ti nena- PANE BOŽE, MY LITTLE PONY!" káravě jsem zvedla prst, kterým jsem mu máchala před obličejem, ale ve snaze mu zdělit mou výhružku, že mu neobarvím vlasy, mě vyrušilo to, že můj pohled upoutal pojízdný stánek s balónky a tak jsem doslova na celý park nadšeně zapištěla, něco, co by nikdo od devatenáctileté dívky nečekal.

"Co je?" vyděšeně se na mě zadíval, když jsem vyskočila na nohy a začala hopsat na místě jako hopík. Nezmohla jsem se na slovo, tak jsem ho jen chytla za rukáv mikiny, vytáhla jsem ho na nohy a radostně ukázala na stánek, kde byl onen balónek, který jsem nutně potřebovala mít. "Ježiši kriste, znám tě už deset let, ale tohle-" protočil oči v sloup při pohledu na me, jak poskakuju na místě jako nedočkavé malé dítě.