Na autobusové zastávce bylo víc lidí než obvykle. Starší lidé seděli na lavici pod přístřeškem a mladší vytvořili skupinky a bavili se mezi sebou.
Jeon Jungkookovi nikdo nevěnoval pozornost. Stejně jako ji nikomu nevěnoval on. Jednu ruku měl v kapse červenočerné bundy a druhou měl svěšenou podél těla a poklepával si prsty na stehno v rytmu písničky ve sluchátkách. Do toho rytmicky pokyvoval hlavou.
Ze soustřední na hudbu ho vytrhlo jedno z dětí, které probíhaly kolem a hrály na babu. Kluk se nedíval na cestu, narazil do něj a spadl na zadek.
Chvíli se na sebe zařazeně dívali. Jako první se vzpamatoval Jungkook a pomohl dítěti na nohy. Klučík se uklonil a pokračoval ve hře se svými vrstevníky.
,Bezstarostné dětství.' Pomyslel si mladý student a zastrčil si špunt sluchátka zpátky do ucha. Vytáhl z kapsy černý iPhone a projel hudební knihovnu.
Lidé se začali shromažďovat, když si všimli přibližujícího se autobusu. Jungkook si stáhl Nike batoh z ramene a zaštrachal v něm. Vytáhl peněženku a vlezl do autobusu. Vklouzl na volné sedadlo, do batohu nedbale vhodil peněženku i s mobilem a položil ho na sedadlo vedle sebe.
Zívl, opřel se čelem o okno a na chvíli zavřel unavené oči.
▫▪▫▪Shyster▪▫▪▫
ČTEŠ
bags || •JiKook•
Fanfiction,,To, že jsem tě potkal byl osud. To, že jsme se stali přáteli byla volba. Ale to, že jsem se do tebe zamiloval se vymykalo mojí kontrole." ~JiKook texting~
