Not all slytherins are evil

(Ne)roztříštěno

Následující den jsem se vzbudila ještě za tmy. Nepamatuji se, kdy jsem usnula, či kdy přišli mé spolubydlící. Všechny ještě spaly. Pomalu jsem si nazula své růžovobílé vyšívané pantofle.
,,Lumos." Posvítila jsem hůlkou na budík stojící na mém nočním stolku. Ukazoval půl čtvrté. Čas na nutné horké mléko s medem.
V kuchyni nikdo nebyl. Nechala jsem o svítit celou místnost. Ta se zahalila do teplého žlutého odstínu. Zamířila jsem k lednici pro mléko. Nalila ho do kotlíku. Trochu ho povařila. Nalila jsem ho do hrníčku a přidala dvě lžičky medu. Nejprve jsem k hrnečku jen naklonila nos. Abych nasála tu konejšivě sladkou vůni.
,,Tebe asi baví lidi sledovat." Prudce jsem sebou trhla. S tříštivým zvukem se hrneček roztříštil o sněhově bílou podlahu. Zůstala jsem stát jako solný sloup.
,,Co po mně chceš Malfoyi."
,,No chtěl jsem jen přemýšlet nebo si něco dát a ne uklízet." Pokusil se o ďábelský úsměv. Ignorovala jsem ho. Sbírala jsem kousky rozbitého hrnečku. Ostré střepy se mi zarývaly do dlaně. Na zem kapali kapky mé krve. Ucítila jsem něžný dotyk. Trhla jsem sebou a jeho ruku setřásla z té své.
,,Vážně, chci ti jen pomoct." Znovu vzal mojí ruku se střepy do svých dlaní. Odtrhla jsem od toho oči a podívala se mu do tváře. Jeho prameny blond vlasů mu do ní padaly a zakrývaly jeho šedivé oči. Bolest z mé dlaně náhle zmizela. Stále mě držel za ruce. Zvedl hlavu a podíval se mi do očí. Nevím jak dlouho jsme na sebe hleděli.
,,Proč jsi tady?" Položila jsem opatrně otázku.
,,Nemohu spát, už celé dny."
,,Mléko s medem."
,,Co?"
,,Když jsem byla malá, moje mám.....má......ma mi ho vařila na noční můry či nespavé noci."
,,O mě se máma takhle nikdy nestarala."
,,Tak dnes to udělám za ní." Vstala jsem a šla uvařit další várku.
*****
,,Slečno Evansová, mohu s vámi nachvíli mluvit." Profesor Brumbál si mě odchytil na chodbě.
,,Jistě pane profesore." Vystoupali jsme po schodišti do jeho pracovny. Nikdy jsem v ní nebyla. Byla obrovská. Přistoupila jsem k pracovnímu stolu ohromena tou vší nádherou. Vedle stolu se majestátně pyšnil fénix. Natáhla jsem k němu ruku. Přiblížil svoji hlavu. Upřel na mě svůj zrak. Pomalu se přitisknu.
,,Máte pozoruhodného nadání."
,,Jaké?"
,,Jste jedna z mála, ke které se lísá. Kromě vás profesora Snapea a pana Pottera všechny poklove. I mě už nemá v oblibě."
,,Provedla jsem něco?"
,,Samořejmě že ne. Slyšel jsem o vašem dnešním excelování na hodině lektvarů s profesorem Křiklanem."
,,Nic tak zvláštního jsem neudělala."
,,Ale přesto jste se stala jeho oblíbeňkyní. Mě by však zajímalo, co vám řekl, když vám gratuloval a potřásal rukou."
,,Bude mi poťešením Lilly. Řekla jsem mu, že jí nejsem. Jen se zalkl. Dodal. Máte její oči. Jak to víte a s kým si mě spletl?"
,,Znám pana profesora již dlouhou řadu let. Běžně svým oblíbeným studentům potřásá rukou."
,,Lilly byla jeho studentka?"
,,Ano, ano byla. Před sedmnácti lety zemřela."
,,To je mi líto."
,,Byla to matka Harryho. Zabil ji ty víš kdo."
,,Proč by si myslel, že jsem Lilly?"
,,To už je hodin. Začíná vám další hodina slečno, měla by jste si pospíšit."
Rázem jsem se ocitla ve velké síni. Ztěží jsem mohla popadnout dech. Potřebuji další odpovědi. Ale kde je hledat?
Z mého dumání mě vyrušila silná rána do ramene. A za ní následovala další.
,,Dávat pozor neumíte?!" Okřikla jsem bandu kluků mnouc si své bolavé rameno. Pomalu se postupně všichni otočili. A čí to byla parta?
,,Ale ale Evansová, tobě to včera nestačilo?"
,,Že mě to nepřekvapuje, kdo jiný nemůže říct prostě jen promiň než Malfoy."
Ve velké síni nastal klid. Všichni zírali na mě následně na ně a zpět na mě. Jako by jsme spolu nebyli nikdy v kuchyňce. To se ale dalo čekat. Celý den ignorování zvěstovalo bouři.
,,Tak si jen zarej, stejně nic jiného neumíš." Rozpažila jsem ruce. Zavřela jsem oči.
,,Víš Evansová, někdy i ten nejlepší hrneček je otřísklý."
Prudce jsem otevřela oči. Ucítila jsem prudkou sílu na hrudi. Spatřila jsem silnou záři a slyšela křik a pláč miminka?