Kira je Neko. Její rodina se skládá z 2 otců. Aika a Bryana. A jí. Když byla malá stalo se něco zlého a ona ukončila v útulku, ze kterého si ji koupili Aiko a Bryan..... A toto je její život...
tak trochu pokračování knihy Veverčí kluk😁
Přišli jsme k autu a já se začala klepat. Stáhla jsem ocas a ouška sklopila k hlavě. Ten s ocasem za mnou přišel. „ V pohodě?" zeptal se já se ho lekla a chtěla jsem od auta utéct, protože už nechci do kufru, jenže jsem zakopla a spadla. Hrozně jsem se bála. „ P-prosím jjá nechci do kufru." řekla jsem, když je mě přišel ten s ocasem. „ Jak tě napadlo že pojedeš v kufru?" zeptal se. „ Můj t-taťka říkal, že...že věci jako já j-jezdí v kufru." Řekla jsem a podívala jsem se na něj. On na mě chvilku koukal a poté mě vzal do náruče a šel k autu. Otevřel dveře, posadil mě do sedačky a připoutal. Já jen seděla a nevěřícně se dívala na to kde sedím. „ Bude to dlouhá cesta tak se klidně prospi řekl ten bez ocasu a nastartoval. Já jsem po chvilce usla. Probudila jsem se v něčem měkkém. Když jsem se rozhlédl a byla jsem v obrovském pokoji.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Začala jsem se rozhlížet a myslela jsem že je to sen, ale když jsem uviděla jak do pokoje vchází ten bez ocasu věděla jsem že to není sen. „ Tak co líbí?" zeptal se. Já jen kývla. „ A jak se vlastně jmenuješ?" zeptal se. „ Maminka mi říkala Kiro." on se usmál. „ Takže tedy Kiro já jsem Bryan a zachvilku přijde Aiko s večeří." než jsem se nadála tak opravdu přišel. Po výtečné večeři jsem šla do koupelny. Koukla jsem se do zrcadla, ve kterém byla vidět má zranění z útulku a jizvy od otce. Rychle jsem se vysprchovala a šla jsem spát.
