Dojely jsme k obchoďáku a sotva jsem zaparkovala Gia už vyskakovala z auta.
"Honem Allie nestihnem to!" Uchechtla jsem se nad jejím zoufalým výrazem a zakroutila očima za což jsem si vysloužila jemné bouchnutí do ramena.
"Gio je teprve" ,koukla jsem na čas na telefonu "půl druhé, nemusíme spěchat. Stejně tam půjdeme až tak půl hodiny po začátku minimálně." Zakroutila jsem nad ní hlavou.
"To je jedno ale vybírání nějakých dobrých šatiček zabere čas."
"Já si, ale šaty ani za nic nevezmu." Zamračila jsem se na ni. Odfrkla si a zamračila se na mě zpátky.
"Nevíš co je dobré." Zakroutila hlavou a konečně jsme se rozešly k obchoďáku.
"Jenom vím že budu chlastat, hodně, a nepotřebuju jim tam nevědomky dělat striptýz." Zakroutila jsem zamyšleně hlavou při představě jak se mi náhodou vyhrne sukně a všichni s pérem se na mě nalepí.
"Máš moc velkou představivost to by se nestalo." pochybovačně jsem se na ni a začala jsem s tím, jak ji tam minule někdo málem ohnul uprostřed parketu když se jí vyhrnula sukně.
Gia si jen odfrkla a zalezla do prvního obchodu.
****
"Ufff." Oddechla jsem si když jsem se konečně po asi čtyřech hodinách svezla do své pohodlné postele. Tašky ležely pohozené u dveří a nebylo tam jen oblečení na dnešní party, ale i oblečení tak na měsíc do školy.
Gia je, ale spokojená a má oblečení takže mě nikam nevytáhne nejméně měsíc, což je obrovské plus pro mě.
Zvedla jsem se a tašky od dveří jsem si přenesla na postel, kde jsem všechen jejich obsah vysypala na jednu velkou hromadu.
Z hromady jsem si vytáhla to, co mi Gia povolila si vzít. A to jen díky krajkovému topu, ale i tak ten outfit zbožňuji. (v médiích) Gia si vybrala obtáhlý černý top a šedou sukni.
Hodiny ukazovaly pár minut do šesté, což znamenalo že máme hromadu času.
"Zůstaneš?" Zeptala jsem se Gii, i když jsem předem věděla jaká bude její odpověď.
"Jasně že! Předem jsem si vzala i všechen makeup." Zazubila se na mě a já se jen ušklíbla.
****
Ták jo loves, vím že tenhle díl je hroozně krátkej a po děsně dlouhé době, ale mám rozbitý notebook a jsem hrozně líná si zapnout náš hrozně starej počítač a sedět u něj. A důvod krátkosti téhle kapitoly je ten že.. mě prostě tyhle holčičí píč.. ehm blbosti úplně nebaví, nebo mě alespoň nebaví o nich psát, jestli mi rozumíte. Ale doufám že se mnou vydrzíte do té doby než tyhle nudný začátky pominou a doufám že se vám Babe líbí nebo líbit bude.
Byee ^^
