Už je tady zas,ano, uhodli jste, jsem to já a zase já, Emm! Včera to ještě nebylo ono, takže jsem se rozhodla, že půjdeme zase o krůček dál. Jdeme na to!
Úterý 26.7.2011 (Originalita se nazapře, Emm)
Dneska ráno v 5 hodin (To jsem o prázdninách vstávala tak brzy? Dneska bych nevstala ani v jedenáct dopoledne.) než sme vstávali (Zas ten chlap?!) tak Ája nám udělala budíček (Tak to už je i na mě moc...) protože nás olyzovala.(A pozor! Z toho plyne ponaučení! Nikdy nikam nepište olyzoval/a nebo vás od hlavy až k patě oblýže Ája!) První mně ( Koho, že oblizovala prvního? To je čtvrtý pád holka, ale to ty ještě nevíš, takže tě necháme ve sladkém vědomí, že to máš dobře.) Protože viskočila (...) na peřinu a začala mně (Stále nemám chuť vtahovat tě do kruté reality, Emm.) olizovat. (Bezva! Vždycky jsem si přála dvě věci! Aby mě oblizoval pes a abych konečně napsala olizovat z měkkým i!) Já sem se probdila(K tomuhle se nemá cenu vyjadřovat...) a začaly jsme se škrábat a olizovat (Moment...já jsem ji taky olízla?) Pak sme přestaly. Ája odemně (Ano, to je tam skutečně napsané.) odešla a viskočila (-_-) k tetě a začala s olizováním. Teta šla do kuchně (Wtf...) a uvařila si kávinku.(Tyhle zdrobněliny jsou magické! Jdu si dát kávinku!) Jásem přišla za tetoau (Lidi, to tam je vážně napsaný!) Teta mi uvařila kako (A to je jako co? Upgradované kakao?) a donesla mi ho do obíváku.(Upgradovaný obývák! Já hned věděla, že je nějaký lepší!) Všehno sme vipily.(-.-) Pak sme si vičistily(No comment...) zuby. Převlíkly sme se oblíkli (Zase ten úchyl?! Já ho najdu!) se do mikin vzaly (Úchyl zmizel!) dešníki (Nekomentuji...) obuli (Chvíli tam ten úchyl je a chvíli ne! To se jako nějak teleportuje, nebo co?) si boty daly (A zas tam není! Já ho ale najdu!) sme Áje čačinku (Co to u Merlina je?! To jsme ji zdobily jako vánoční stromeček? Asi vypadala pěkně blbě. Moment...on to je výraz pro obojek. Aha. -_-) a šly sme ven. Venku mrholilo. Áje to nevadilo. Jednou čůrala (A sakra.) a dvakrát kakala. ( Co jsem to byla za dítě?! Kdo by sakra psal o tom, kolikrát...ále radši nic. Asi jdu skočit z balkonu.) Pak sme šli (Kde se tam vzal ten úchyl?!) do opchůtku. (To bude asi obchod, ale dobře, podle Mimi Emm je to opchůtek.) Koupily (Ten úchyl zase zmizel, nebo už se snažíš aspoň trochu porozumět češtině?) sme tam (Tady můžete vidět moje výpadky, které způsobily, že jsem něco napsala správně a něco špatně. To možná vysvětluje to, proč ten úchyl pořád mizí a zase se objevuje.) Koupily sme tam 1 koláč a 2 mufiny. Oba dva bili(Koho, panebože?!) čokoládové z vanilkou. Zaplatily sme a šly domů. Doma sme Ájenku okopaly (Páni, nevěděla jsem, že je Ája psí brambora.) a usušily. Ta dělala srandu! (Ale ne! Už zase?) Naobjedvaly sme se. (Zase jsme objely oběd. Bezva.) Na oběd sme mněly palaciánky (To tam fakticky je, ale myslím, že to jsou palačinky.) Celé otpoledne sme bily (Koho zase?!) doma. (Aha. No proto!) Večer sme se šl (Takže šly.) okoupat a osprchovat a šly sme spát. (Ne Emm, vůbec nikde ti nechybí čárky ani odstavce. Opravdu nikde.)
Taak zase jsem se zdeptala, od hlavy až k patě. Luštit ten deník, to je fakticky hrůza, protože jsem psala modrou tlustou fixou, vynechávala písmenka, nebo je naopak přidávala a hlavně jsem skoro všechna slova psala dohromady, chápete, například šlysmeseokopat. Takže takhle nějak. Nechápu, jak jsem to po sobě mohla přečíst. A další, naprosto úžasná věc, o které jsem byla informovaná před chviličkou.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ano zlatíčka, tento rok, v tento den je "O devatenáct let později!" Jde se slavit! 🎉🎉🎉🎉🎉🎉🎉🎉🎉🎉🎉🎉🎉🎉🎉 Už to nebudu okecávat (stejně jste si nic nepřečetli!) A čaukos Hrabákos! Loučí se s vámi Emm, která jde balit a shánět přenášedlo do Londýna!
