Kapitola 3.

84 11 9
                                    

Kdo je to tu zas? Jaké otravné rádio? No přece Emmie. Vy jste to neuhodli? To jste mi ale pěkné lampy. No nic, jdeme na part 3!

Středa 27.7.2011 (To je, jak nějaký vězeňský deník.)

Dneska ráno sem se probudila v půl 7. (Unavená z předešlého dne? Nedivím se, ale stejně bych být tebou spala až do jedné odpoledne.) Teta (Prateta, Einsteine.) mně (Řekněte jí, prosím někdo, že je to čtvrtý pád. Já pořád nemám tu sílu.) zavřela protože bi (Ó můj bože! Za co mě trestáš?! Byla jsem ještě horší, než dyslektici!) mně (Řekl jí to už někdo, nebo to budu muset udělat já?) Ája olyzovala (Už zase? Není ten pes nějaký ulízaný? Ten by oblízl celou zeměkouli, kdyby mohl.) Teť (Aha...) kňučí za dveřmy (Dobré vědět.) protože mně (Zase to zbyde na mě.) hcce (Wtf... Nemá tam být chce? Kdo ji pro Merlina učil psát?! Nejdřív opchůtek, pak palaciánky a teď tohle!) olizovat. Já jsem (Omg! Je to správně!) se probudila. ( Ne, víš, usnula jsi ve spánku. Počkat, cože?) Pak jsem otevřela Áje. Ta senou (Cože?) řádila! (Řádila se mnou, nebo s tím senem?) Pak jsme přestali (Pozor! Filozofická otázka! Přestaly jsme, jako my, já a Ája, nebo jsme přestali, jako já a pes?) řádit protože mi teta uvařila kakao. (Zaprvé, je to prateta a zadruhé, kde je to upgradování? Prateta to ošidila!) Všechno jsme vipily (Kdo se mnou ještě to kakao pil?!) Pak jsme si vyčistily zuby. (Lidi, ona se naučila pravopis...VOLEJTE SLÁVA A TŘI DNY SE RADUJTE!) Převlkíkly (Zákřik lvl. Emma...) jsme se oblíkly se do mikin obuli jsme si boty daly jsme Áje čačinku (Takže zase vánoční stromek? Kolikrát za rok se z tohohle psa stane ozdoba?) a šly jsme ven, Áju vyvenčit. (No teda, Emmie, takhle vypadá pravý zápisek. Jsem na sebe hrdá.) 4× se vyčůrala. (A je to tu zas. Hrdost opadá.) Šli (Úchyl!) jsme na prohcásku (Co to do...eh, radši nic. Ještě bych za trest musela s Mimi Emm a Ájou na prohcásku.) a potkaly sme hodnou rezavobílou kočičku a zlého foxterijéra (Lol Emm, právě jsi mi připomněla retardovanou pohádku o pejskovi a kočičce.) Šly sme domú (Krásné slovo. Domú. To vypadá komicky, bohužel je to špatně. Další!) Doma sme Ájenku umily a usušily. (A zase dělala tu "srandu" ne?) Ta dělala srandu! (Vždyť to říkám!) Spapala (Omg, ty zdrobněliny jsou vážně magické.) sem 2 čokoládovovanilkové (Nové slovo! To budou mít češtináři radost! Ehm, spíš ne, ale co už.) mufínki (Dostanu vyšší plat, když tuhle kapitolu přežiju?) a vipila (Takže ten vyšší plat dostanu? Bezva!) sem hrníček mlíčka a šli (Úchyl!) sme bucat. (Nějaká psychická podpora by nebyla? Ne? Tak nic. Slovo bucat je tak mimozemské, že si říkám, jestli Emma na svět nepřiletěla z nějaké jiné dimenze.) Bucat sme šli (Tripple kill.) v 9 hodin. (Úplně nás všechny zajímá, v kolik jsi šla spát. A čísla se do deníku nepíšou, maximálně jako datum.) jse probdila o púl 12 (Quatro kill for me.) a šli (Zas ten úchyl?) objedvat. (A zase objedeme náš oběd! Bezva!) Na objet (Já to říkala!) sem mněla (Double kill. Kolikrát mě ještě hodlá zabít? Mně už to stačilo!) kuřecí polívčinku (Zdrobnělina!) a amoletu (Nechci ti do toho nějak kecat, ale spíš je to omeleta. Ale dobrý, už mlčím.) Po obědě (Správně! Po tolika letech!) sme šli (-_-) bucat. (Dnešní den je nějaký spací. Ale nedivím se, když Emm vstávala nejdříve v pět a pak o půl sedmé.) Po bucání (To je, jak naše bývalá třídní. Akorát s tím rozdílem, že neříkala bucání, ale gaučink. Lol.) sem Áju česala. Po česání (Trochu zrychlená verze, nemyslíš?) jsem se dívala na televizi. Jak jsem se dívala tak sme si oblíkly mikini (Wtf...) a obuly si boty daly sme Áje čači (Ale ne! Vánoční stromeček už ne! Ještě, že tam není čačinka, ale i čači je příšerné slovo.) a šly sme ven. 2× se vykakala a 3× se vyčůrala. (Bude někdy zápisek bez toho, kolikrát se Ája...ále, to je jedno.) A jak sme přišly tak sme (Zase vyjádření jak sme tak sme?) Áju umily a usušily. (Srandu už prosím ne!) Ta dělala srandu! (Sakra.) První volal tatínek. Druhá volalala (Tak tohle mě dostalo. Já umřu smíchy! A taky mi to připomnělo spolužáka, co místo losos napsal lososos. Shit.) Babička a třetí volala maminka. (Tak mladá a už vyřizuje telefonáty. To za mých mladých let žádné feletouny nebyly. Počkat.) A večer maminka přijela a dovezla nám dobrúdky (Tos podělala.) A jak maminka odjela tak sme se šly (Okopat?) okopat a osprhcovat (To jsou mi věci.) A jak sme se okopaly (Navzájem, nebo každá sama sebe?) tak sme šly bucat. (A zase to nemá žádné čárky ani odstavce!)

Třetí kapitola přiletěla z planety nezveřejněno! Jupí! Určitě jste si všimli, že Mimi Emm si upgradovala své vyjadřovací schopnosti z levelu Jak sme tak sme na A jak sme. Taky je to trochu delší, ale to vůbec nevadí. Alespoň mě ne. Už to nebudu dál okecávat, stejně můj retardovaný proslov nečtete.
Mějte se, větráci!

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 22, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Deník malé Emm aneb spisovatelka už jako maláKde žijí příběhy. Začni objevovat