My Stalker[CZMLFF] [ZRUŠENO]

23. Kapitola

Když se letadlo vzneslo do vzduchu, škubla jsem sebou.

Umřu!

To letadlo prostě spadne!

Já ještě nechci umřít!!

,,V pořádku?" Zeptala se žena vedle mě.

Rodiče si prostě usmysleli, že budou sedět spolu, takže jsem musela počkat, jaký random člověk ke mně přijde.

Naštěstí to byla starší paní, která byla dost sympatická...

,,A-ano, já jenom...Letím poprvé..." nervózně jsem se usmála.

,,Vážně? Tak to se nemáš čeho bát. Nic se nestane" usmála se.

Ale jo může!

,,Odkud jsi?"

,,P-Paříž" rychle jsem se chytla sedačky, což už nebylo moc potřeba, protože letadlo bylo ve vzduchu.

,,Paříž je krásné město" obdivně pokývala hlavou.

,,To je. A odkud jste vy?"

Let už byl zase klidný a vlastně jsem byla klidná i já.

,,Orléans"

,,To je taky ve Francii, že ano?"

,,Ano je" vesele kývla.

,,Měla by jsi se prospat. Určitě jsi se pořádně nevyspala"

Kývla jsem na souhlas a opřela se o sedačku.

Tak buď se mě chce zbavit, nebo jí vážně jde o můj spánek...

Myslím, že vím, která možnost je pravděpodobnější.

***

,,Číslo vašich pokojů je 158 a 159. Užijte si dovolenou" paní za recepcí se na nás usmála a podala nám dva klíče.

,,Děkujeme" ozvali jsme se jednohlasně a vydali se i s našimi kufry na cestu.

,,156. 157" nedočkavě jsem odpočítávala čísla pokojů.

,,158!" Vypískla jsem vesele.

,,Dobře, vem si tenhle pokoj. My si bereme 159" řekla máma s úsměvem.

,,Faaajn" doslova jsem skočila ke dveřím a odemkla.

,,Páni" jenom tímhle slovem se dal popsat můj pokoj.

Byl obrovský a naprosto...

Luxusní!!!

Obrovské skříně, stůl s židlemi, televize a o velikosti postele ani nemluvě!

K tomu všemu jsem měla i balkón!

Vlastní balkón!

Rychle jsem vylezla ven a nadechla se čerstvého vzduchu s nádechem moře.

Asi jsem se zamilovala a už nikdy neodjedu!

Rychle jsem popadla mobil a vyfotila miliardu fotek.

,,Adriene! Adriene! Počkeeeej!"

Zmateně jsem se podívala dolů.

Dostala jsem záchvat smíchu.

Blonďatý kluk s teniskami v ruce utíkal pískem před hromadou, co hromadou!

To byla hotová tsunami dívek.

Když jsem si myslela, že to vtipnější být nemůže, dost jsem se zpletla.

Kluk zrovna hodil držku a svalil se do písku.

,,Hej! Neměl by jsi vstát?" Křikla jsem na něj provokativně, protože je dost malá pravděpodobnost, že by mluvil francouzsky.

Rychle se zvedl na nohy a rychlostí blesku odběhl zase dál.

,,T-to se ti řekne, a-ale mám v puse písek a pálí mě nohy" skoro jsem mu nerozuměla, ale teď už vím, že francouzsky rozhodně umí.

Chudák...

I když...

Asi by mu nemělo vadit, že se na něj hrne stovka mladých holek...

,,Počkej" vběhla jsem zpět do pokoje a vyndala z kufru kartáček, který byl mimochodem naprosto nový a vešla zpět na balkón.

Zajímavý pohled...

Kluk, který pořád běhá dokola, aby ho nechytila živá vlna holek...

Zase jsem se začala smát, protože mu skoro u každé zatáčky podklouzla noha.

,,Heej! Mám jeho kartáček!" Napřáhla jsem se a hodila ho co nejdál.

Většina dívek na něj doslova skočilo, takže vytvořili hromadu, která se tahala za vlasy, kousala, štípala, kopala a bůh ví co ještě.

Kluk stihl utéct ke vchodu a konečně se podíval mým směrem.

,,Děkuju. Nebýt tebe ušlapali by m-..." při pohledu na mě se zasekl.

Proč na mě tak civí?!

Je na mě snad něco špatně?!

Kouká jako by viděl ducha!

,,Ehm" odkašlala jsem si.

,,Měl by jsi běžet. Už se zvedají!" Křikla jsem rychle a pak viděla jenom stín, který rychle vběhl dovnitř.

Co to mělo být?!

,,Marinette? S kým jsi mluvila?" Na balkón vedle vešla moje máma.

,,Um, s nikým. Jenom jsem pozorovala" uchechtla jsem se jejímu pohledu na dívky pod námi, které se prali o MŮJ kartáček.

,,Co to je?"

,,Já nevím...Asi nějaké fanynky?"

,,To bude ještě zajímavé" začala se smát se mnou.

,,Jo a mami? Ztratila jsem kartáček"

,,Cože jsi?"

,,Ztratila kartáček. Určitě se obětoval pro dobrou věc"

,,Hele...Nebyla jsi moc dlouho na sluníčku?"

,,Ty krávo! Dej to sem!" Ze zdola se začali ozývat nadávky.

,,Um, ne. Ale mám hlad...Bude oběd?"

Jsem jediná, který přijde strašně vtipný, že Marinette zrovna začali prázdniny a nám škola?😂😂

Mě to dost i deptá a závidím jí😂

Škola je zlo, prostě😈

A co Vy a škola?

Jde to, nebo tam taky jenom bojujete o život(looks like Adrien😂👏😅)?