Probudil jsem se v nemocnici.
Bolelo mě celé tělo.
Ale nejvíce Yoongiho zrada.
Jestli mě už neměl rád, nemusel tam chodit.
Takhle mi dal falešnou naději.
Ano, sice jsem nebyl ideální přítel, ale stejně.
S drogami jsem začal kvůli tomu, co se stalo.
Měl jsem k tomu důvod.
S pomocí nově příchozí sestřičky jsem se posadil.
Další den za mnou přišla policie.
Naštěstí to viděli jako obyčejnou pouliční rvačku opilců.
Jen si ale chtěli být jistí.
Zeptal jsem se, jak to, že jsem vůbec naživu.
,,Měl jste štěstí, majitel obchodu šel vyhodit odpadky. Všiml si té rvačky. Zavolal policii a tak dále.“ oznámil mi jeden z nich.
Potom se zvedli a s nashledanou mě nechali samotného s mými myšlenkami.
ČTEŠ
On drugs _YoonminCZ_
FanfictionKomu si ubližoval víc? Mně nebo sobě? A proč mám pocit, že já jsem nakonec ten špatný? Možná je to proto, že ani teď nedokážu ti přestat alespoň psát tyto dopisy, Jimine. Zoufalý, Min Yoongi
