Černovlásek se pomalu posadil a rozespale se podíval na hodiny. Byl čas vstávat a on by i vstal, nebýt ruky která ho stáhla zpět do postele přímo do obětí Hobiho. Pokud byl před chvílí rozespalí, teď rozhodně nebyl. Vyskočil z postele, zakryl si hrudník a začal pištět jako třináctiletá holka. (A/N Každý to zná, když se leknete zakrýváte se i když nemusíte)
"Ugh, nech mě spát neznámá osobo." Zamumlal Hoseok do polštáře a přitulil se k peřině.
"To sis našel náhradu celkem rychle." Podotkl Yoongi pobaveně.
"Hm..."
"Vstávat!" Řekl přísným hlasem Yoongi po chvilce kochání se touhle roztomilou napůl spící osobou, která slintala. (A/N Nevím proč, ale já musela xD) I když se mu ho nechtělo budit, rázně přešel k oknu kterým se sem včera dostal a roztáhl zatažené závěsy. Sotva to udělal, už k němu letěl polštář mířený na jeho hlavu.
Naneštěstí Yoongi těsně před tím než k němu polštář doletěl přešel k druhému oknu, u kterého udělal to samé jako u druhého. Polštář tedy proletěl oknem a přeletěl i schody, takže skončil na ulici. (A/N Hello, I'm lonely pillow on the street. Will we be my friends? :)) Následovala chvíle ticha, během se oba chlapci střídavě dívali na sebe a na okno, kterým nebohý polštář před chvílí proletěl. Yoongi a Hobi ve stejnou chvíli vyprskli smíchy.
"OK, OK, to by stači-" Starší snažící se udržet vážný výraz se podíval na chlapce, který se smál tak moc, že byl úplně rudý a nevydával žádné zvuky až na prudké nádechy kvůli kterým se smál ještě více a začal se chechtat. Hobi kolem sebe mával rukama a kýval se dopředu a dozadu, neschopný žádného jiného pohybu.
Takové probuzení bych chtěl každý den...Pomysleli si oba dva v nepopsatelné shodě.
Sorry, not texting :(
Jsem zlá? Možná. Ale jen trošiličku. Takové drobnosti jsou mooooc důležité. :) Mám divnou potřebu, že každá postava musí mít něco jako já. Takže, mé velmi přemýšlivé já, co bude dál? Za chvíli budou nenávidět angličtinářku? Doufám že jste si kapitolu užili. (Další zííííítra)
-Je dost cute scének? :D-
Byeeeeeeeeeeee!
ČTEŠ
Light in the dark world
FanficPřipadá si jakoby plaval v tunelu plném vody. Čím více se snaží dostat z proudu tím silnější ten proud je. Nikdo mu nejde na pomoc i když křičí. Už se blíží ke konci tunelu, kde ví že ho čeká smrt. On však nechce zemřít. Pod chladnou maskou člověka...
