Pobrukoval si chlapec již známou písničku. Stál u školy a čekal na kamarádku, která před nedávnem oslavila své 16 narozeniny a chtěl ji dodatečně osobně popřát. Možná ho stále trápilo to, co k ni cítil. Ano přesně tak. Již minulý čas. Musel zapomenout, protože ona si našla jednoho kluka, kterého brala jako hodně dobrého kamaráda. Říkejme mu V.
Chlapec si tak trochu myslel, že ona s V něco má. Že s ním chodí, nebo jsou kamarády s výhodama, takže to byl důvod, proč zapomenul. Jenže nevěděl tu hlavní podstatnou věc.
Ona moc dobře věděla, že to je od ní dosti velká sviňárna, ona to věděla moc dobře. Ona V jen, pouze a to jen zneužila, aby se zbavila citů k chlapci. Koncem dubna jí už bylo krásné. V hlavě měla jen V. Její rozhodnutí bylo se na V vykašlal, avšak po tom jak dobře jí s nim bylo... nedokázala by to jen tak bez důvodu. A ten důvod nastal.
Omezování. Zákazy. Neustálý dohled. Čtení zpráv, co si s kým píše.
Takže relativně slušně řečeno. Poslala V do háje. Avšak toto vše chlapec nevěděl.
Zvonek ohlašující konec vyučování již zazněl a dívka asi 3 minuty po za zvonění překvapena u školy stála. Stála v objetí chlapce. Její myšlenky? Chybělo jí jeho objetí. Chyběl jí jeho pevný stisk. Jeho vůně. Jeho úsměv. Jeho smích. Jeho pohled. Jeho upřímné oči. Jeho... ON.
Možná by se i rozbrečela. Ale nešlo to. Byla tak strašně ráda, že ho vidí. Bok po boku se vydali směrem od školy, avšak ona pak zabočila. ,,Ty víš kam jdu" snažila se usmát a z kapsy od mikiny vytahovala cigarety.
Chlapce to mrzelo, ale zároveň tak moc štvalo, že stále nepřestala kouřit. Jen kdyby věděl o tom, jak moc kouřila, když jí odmítl.
♾♾♾
Už jen jedna kapitola. Ale nebojte, aktuálně začínám vydávat novou knihu a tak bych ocenila, kdybyste se podívali..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
