13. Třeba měl Park pravdu.

178 22 0
                                    

ohbeysehun: Chybíš mi.

ohbeysehun: A tvoje kočka má hlad.

morning_deer: V lednici má konzervu, dej mu to do misky. Ještě to nemám hotové. Jak jsem říkal, buď dojdu pozdě, nebo vůbec.

ohbeysehun: Kdybych mu dal najíst, neměl bys důvod přijít.

ohbeysehun: Teď budeš muset, nebo umře hlady.

morning_deer: Jeden den vydrží. 

ohbeysehun: Ale já ne.

morning_deer: Ty máš hlad?

ohbeysehun: Chci, abys byl tady.
ohbeysehun: Nebo budu spát ve tvé posteli sám.

morning_deer: Běž si lehnout, dojedu.

ohbeysehun: Řekneš mi, co je špatně?
ohbeysehun: Něco jsem udělal?

morning_deer: Ne, vždyť jsem teď řekl, že se vykašlu na práci a dojedu.

morning_deer: Mám udělat ještě něco?

ohbeysehun: Fajn, pokračuj si v tomhle svém chování, dělej si co chceš. Jdu spát k sobě, dobrou.

morning_deer: Dobrou.

Práci jsem měl hotovou. Byl jsem tu sám. V lednici jsem si vzal jídlo, co jsem měl na dnešek přichystané a potichounku jedl. Neměl jsem v plánu vracet se domů. Představa toho, že měl Channy možná i pravdu mi jde proti srsti. Bylo mi to líto, i napříč tomu, že to vím. Jsem jeho děvka. Nic víc. Jak bych taky mohl? Být ve vztahu není můj styl. Nikdy jsem v něm nebyl. 

Hodiny ukazovaly něco kolem druhé ráno. Práci jsem měl hotovou s tří denním předstihem, takže si vezmu zítra volno a vynahradím Tomovi dnešní den a dám mu pořádně najít, chlupáčkovi. Aby mě alespoň on neopustil. 

Ráno jsem se probudil dříve než jsem zvyklý. Byl jsem naštvaný už jen proto, že přednášky jsem měl až odpoledne. Neobtěžoval jsem se s oblékáním trička. Jediný kdo mi v téhle domácnosti dělal společnost byla kočka. Všiml jsem si Luhanových věcí pohozených na chodbě ani jsem nezaregistroval, kdy přišel domů. Každopádně jsem se tu cítil nevítaně a nepříjemně.

Do menší cestovní tašky jsem si zabalil nejnutnější věci, které na těch alespoň pár dnů u Baekhyuna budu potřebovat, můj pokoj teď vypadal prázdně a neobydleně. Zajímalo by mě, jestli si vůbec všimne, že jsem pryč.

morning_deer: Kde jsi?

ohbeysehun: Pryč.

morning_deer: Máš tu oběd..

ohbeysehun: Nech si ho.

morning_deer: Omlouvám se. 

ohbeysehun: To je super.

morning_deer: Třeba měl Park pravdu.

morning_deer opustil konverzaci.

"Můžeš mi říct, co ti kurva je?" zvýšil jsem svůj hlas do telefonu, už jsem ho měl plné zuby.

"Neřvi na mě laskavě. Myslel jsem si, že mě máš rád." 

" Mám tě rád, Luhane. Kdyby ne, jako idiot bych se nesnažil z tebe celou noc dostat co se děje."

"Řekl, že mě máš jen jako děvku. Že mě nemůžeš mít rád." Zamumlal jsem provinile do telefonu a hladil přitom Toma na jeho plném bříšku. 

"Ano řekl. Na začátku to tak bylo. Jsi tak ignorantní, že pro tebe moje miluju tě nic neznamená?"

"Omlouvám se. Jsem jen zmatený." 

"Ale z čeho?"

"Z nás. Myslel jsem, že jsme spolu."

"Nikdy jsme se o tom nebavili. Myslel jsem, že ti to takhle vyhovuje."

"Chci být s tebou, jenom tebou. To mi vyhovuje." 

" Nemohl jsi mi to normálně říct? Mohli jsme to vyřešit a ráno se probudit spolu."

"Já tě s tím nechtěl zatěžovat."

"Jsi můj přítel, zatěžuj mě."

"Vrať se prosím brzo Hunnie."

"To ještě nevím, jestli se mi bude chtít."

"Klíče jsou ve schránce, kdybych tu zrovna nebyl. Až se ti bude chtít. A jídlo bude v lednici."

"Říkal jsem Baekhyunovi, že u něj zůstanu minimálně tři dny."

"V pořádku Hunnie, počítám s tím."

"Dobře, zatím se měj."

"Odpočiň si Hunnie."

Hunhan textingKde žijí příběhy. Začni objevovat