Nikdy nevíte co se stane?

1

Dneska je to přesně rok od toho dne kdy vznikla malá Sára. Ráno mě probudil dětský pláč, vzala jsem Sáru z postylky a nakrmila. Napadlo mě že by jsem mohla zajet za rodinou do Vodova. Oblíkla jsem sebe i Sáru dala jí do kočárku a vyrazila jsem přes náplavku na metro a potom na autobus směr Vodov. Při cestě jsem zavolala Alexovi jestli nechce pro mě přijít k autobusu. Samozřejmě přišel, protože měl pro mě i překvapení, které zatím nikomu neřekl. Alex už čekal na zastávce, když jsme přijely. Hned jsem na něho skočila a objala docela se divil, protože jsem to moc nikdy nedělala, ale já byla neuvěřitelně ráda že ho po čtyřech měsících zase vidím, my jsme se totiž viděli naposled i jak jsem tady byla a řekla jsem rodičů že mám Sáru. Po přivítání mi sebral z rukou kočárek a vyrazili jsme přes park až k nám domů. Při cestě mi řekl že se bude stěhovat za mnou do Prahy, kde už vyhlídl byt stačí mu prý jenom podepsat smlouvu a může se stěhovat. Když mi to řekl tak mě to zahřálo u srdce, protože jsem si tam furt připadala hrozně sama i když tam byl Martin a Sára. Teď akorát stojíme před naší brankou a Alex hledá klíče. Já si uvědomuji, že se mi tam moc nechce kvůli Lindě a Tomášovi. Zase tam budou jak šťastná rodinka a to mě hrozně štve. Nejradši by jsem všem řekla pravdu ale nechci nikomu ublížit. Z mého přemýšlení mě vyvrhne až Alex který otevírá branku, která hrozně vrže. Už v přecíni jsem poznala že rodiče mají návštěvu. Akorát jsem se zula tak Sára se probudila. Vzala jsem jí z kočárku a šla s Alexem do mého pokoje. Kde Alex rozložil deku kam jsem položila Sáru aby pásla Koničky. Najednou se otevřeli dveře a do pokoje přišel Tadeáš. Tak jsem se hned zeptala jestli už přemýšlel nad nějakou školou, protože po prázdninách jde už do devítky,řek že ne. Po čtvrt hodině jsem se rozhodla že je tam nechám a půjdu na chvíli na zahradu. Neuběhlo ani deset minut a už mi zvonil telefon že Sára má hlad. Přišla jsem do pokoje vzala si Sáru a dala jí prso. Kluci hned odešli při krmení usnula, takže jsem jí dala na mojí starou postel a začala prohledávat starý věci, které tam po mě zbyly. A našla jsem dopis od Tomáše. To co bylo v tom dopise vám zatím neřeknu, protože mě to hrozně vzalo možná později. Ale hlavně když jsem to dočetla tak do pokoje vletěla Linda s Billym. Začala se mě vyptávat na Sáru jak je v Praze a na další dotazy, ale já neměla sílu jí na nic odpovědět kvůli tomu dopisu. Ale musela jsem si sní povídala asi dalších půl hodiny aby jí to nepřišlo podezřelé. Když Linda odešla tak jsem se šla podívat za rodiči. Hrozně rádi  nás se Sárou viděli. Máma jí chtěla hned chovat. Od rodičů jsem odcházela až po páté hodině. V autobuse jsem si znova četla ten proklatí dopis přečetla znovu já vím že vás hrozně zajímá co v něm bylo, ale já vám to furt neřeknu. Domů jsem dorazila až kolem osmé Sáru jsem jenom vykoupala a šli jsme do postele. Mohlo být kolem desáté a mým bytem se rozezněl zvonek. Vůbec jsem nevěděla kdo by to mohl být. Šla jsem otevřít i když se mi vůbec nechtělo. Byl tam Martin zase úplně na mol a byla z něj cítit tráva. Chtěla jsem ho vyhodit, ale věděla jsem že by udělal zase na chodbě hrozný kravál takže jsem si vzala mobil,klíče a šla ho vyprovodit. Radši jsem mu zavolala taxíka ať ho odveze domů. Neuběhlo ani čtvrt hodiny a já byla zpátky. Celou noc jsem nemohla zase spát. Měla jsem to teď dost často. Aby jsme to řekla na rovinu tak jsem se s Martinem rozešla kvůli tomu jak začal pít a bůhví co ještě. Sára stávala docela pozdě až asi kolem deváté obvykle už v sedm byla vzhůru. A víte co právě čtu ten dopis od Tomáše potřetí tak by jsem vám mohla říct co v něm bylo.

Dopis

Chápu že se mnou nechceš mluvit potom co se mezi námi stalo. Ale měla by si vědět že Linda je těhotná. Chtěl jsem ti to říct dřív než to řekneme tvým rodičům. Aby ses na to mohla připravit. A hlavně že se může stát že by si mohla být taky těhotná. A hlavně že kdyby nebyla Linda těhotná a my se kvůli tomu daly zpátky dohromady že by začal chodit s tebou, protože tě miluji už od té doby co jsem tě poznal. Ale nikdy jsem neměl tu odvahu ti to říct a hlavně jsme oba dva měli docela šťastný vztahy. A proto jsem ses tebou tu noc vyspal, protože jsem myslel že by to mohl být takový malý spouštěč našeho vztahu.

Tomáš

Konec

Bylo asi kolem desáté a mě zavolala Martinova máma že jsem u ní měla být v devět jestli jsem na to nezapomněla. Tak jsem jí řekla že jo ale že jsem tam do půlhodiny. Zavěsila jsem oblíkli jsem se a vyrazila jsem na gynekologii. Když jsem šla do ordinace tak se mě ptala i na Martina. Řekla jsem že už s ním nechodím a že oněm nic moc nevím. Z ordinace jsem odcházela v jedenáct, protože se mi nechtělo moc vařit tak jsem si zašla na oběd do restaurace. Když jsem šla odpoledne domů tak nám před vchodem ležel Martin. V tu chvíli jsem se rozbrečela, protože jsem mu chtěla pomoc ale nemohla jsem. Hlavně ho furt mám ráda a on mě taky vždycky pomohl. Dělala jsem to sice nerada, ale věděla jsem že je to jediný člověk co mu dokáže pomoc. Proto jsem zavolala jeho tátovi ať si ho odveze. Chtěla jsem doufat že mu to pomůže a když bude zase nějakou dobu s rodiči tak mu to pomůže. Ale vůbec to nešlo.