Ranní obloha je nejhezčí (MLP FF)

Diamond zasahuje

Kapky deště líně stékaly po oknech malé chatky. Diamondshine si znuděně podpírala kopýtkem hlavu a sledovala mlhavé hory venku. Bylo jí smutno. Její velká sestřenka zase nepřišla a přitom to slibovala.

,,Diamondshine! Pojď, je večeře!" Zaslechla svou mamku z kuchyně. S povzdechem vstala a vrhla poslední pohled na okno, s nadějí, že se Morning sky přece jen objeví. Neobjevila a rozpršelo se ještě víc.

Znovu si povzdechla a odešla do kuchyně. Už ani nevěděla, co měli k večeři, jen do sebe mlčky naházela jídlo a chtěla odejít. Její maminka jí ale zastavila.

,,Copak se děje, sluníčko?" Zeptala se a pohladila jí po hlavičce.
,,Ale, Morning zase nepřišla." Smutně kníkla klisnička.
,,Ty víš, že jednou si na tebe čas najde." Ještě jednou byla Diamondshine pohlazena a pak se slovy: utíkej si hrát, byla vystrčena do svého pokoje.

Tak si zase sedla k oknu a vyhlížela svojí sestřenku.

Po chvilce jí to přestalo bavit. Nevěděla co dělat, tak si vzala noviny, co u ní ráno nechala mamka a začala si číst. Nic moc zajímavého tam nepsali, alespoň ne z těch slov, které Diamondshine uměla přečíst. Poslední článek jí ale zaujal. Spojení slov, 'balón', 'let' a 'Cloadol' jí zvedlo náladu. Když se ještě dozvěděla, že let stojí málo a létá se z města za lesem, měla rozhodnuto. Popadla brašnu, vzala si pláštík a požadovaný obnos a opatrně se proplížila do kuchyně. Mamka však právě žehlila a broukala si jakousi melodii, takže si jí ani nevšimla. Rychle se prosmýkla vstupními dveřmi. Ty se za ní neslyšně zaklaply, ale klisnička si oddechla až když utíkala po lesní cestě v lese. Teprve potom se trochu pousmála. Když nejde Morning za ní, půjde ona za Morning.

----------------------------

Morning sky udělala tečku za slovem a přidala pergamen s básní na hromádku k dalším. Už chtěla jít něco dělat, když v tom k ní přiletěl zadýchaný holub. Na noze měl přivázaný vzkaz. Morning se lehce zamračila a dala chudákovi holubovi trochu vody. Pak onen vzkaz oddělala a začala číst.

Milá Morning sky,
Máme menší problém. Diamondshine utekla. Jako by se po ní slehla zem! Nemám tušení kde je, tak mě napadlo, že by jsi mi mohla pomoct hledat. Vím, že se ti asi nebude chtít, ale bylo by nejlepší, kdybys přiletěla co nejdřív.

Blueberry

Tak tohle je zlé. Pomyslela si klisnička a zalila jí vlna studu, když si uvědomila, že by se to asi nestalo, kdyby jí vážně přiletěla navštívit, jak slíbila.

Další věc byla ta, že jediné místo kam Diamondshine mohla utéct, je les. A tam to pro malé hříbě není ani trochu bezpečné!

Ano, i Morning sky se rozhodla. Půjde dolů na zem a pomůže hledat jedno ztracené hříbě.
Rychle si uvázala šálu, vyšla před dům a roztáhla křídla. Pak už jen nechala svůj dům za sebou a snášela se k městu pod mraky.

Docela jí překvapilo, když shledala, že dole prší. Nahoře to nebylo vůbec poznat! Tam svítilo sluníčko!
Úplně zmrzlá a zmoklá na kost přiletěla na práh domu její praštěné sestřenky a její rodiny. Na verandě postávala Blueberry a nervózně se rozhlížela kolem. Morning sky si odkašlala. Modré oči matky Diamondshine konečně stanuly na zmoklém pegasovi a na chvilku se rozzářily nadšením.

,,Tak jsi přišla," zamumlala pak a hodila po Morning starý plášť. Ta si ho vděčně navlékla.
,,Jdeme?" Zeptala se pak a vyždímala si z hřívy vodu.
,,Jdeme." Odhodlaně prohlásila Blueberry, takže to znělo spíš jako rozkaz.
Morning sky se usmála a přetáhla si přes hlavu kapucu.

---------------------------

Jsi tak strašně neposlušné hříbě,

Možná v tobě jen velký vládce dříme,

Nevím, nechci to zjišťovat,

Chci jen vztah můj k tobě si zmapovat,

Jsi moje malá sestřenka problémová,

Co vždycky na mě nadšeně mává,

Jsi moje malá sestřenka sladká,

Pouta naše jsou tak vratká,

Možná kdybych nehloubila mezi námi sráz,

Šlo by nám následné sbližování snáz,

Chvám se bezohledně, já to vím,

Snad zajít k vám ještě smím.

Chybíš mi, moje hříbátko,

Usměj se alespoň na krátko.

Promiňte za kratší část. Snad se i tak líbila! :3