Bordel...
Stála jsem tam jako socha a viděla tam proudit davy mužů na kterých bylo vidět, že touží jen po jednom. Užít si a jít zas zpět za svými manželkami. Jak toulavý pes, co se ale vždy vrátí domu.
Po chvíli váhání jsem se rozhodla, že půjdu dovnitř. Nadedveřmi vysela cedule s nápisem, s názvem onoho klubu.
'U Elis.'
V tu chvíli mi cvaklo, že tak občas táta oslovoval mámu. Moje máma se jmenovala Elizabeth.
Ten klub je snad pojmenovaný po ní ?! Myšlenky mi lítali hlavou, ale už mě nic nemohlo odradit od toho, abych šla dál.
Musím zjistit co má tenhle klub společnýho s mojí rodinou!
Pod touhle podmínkou jsem vzala za dveře od klubu.
Otevřela se předemnou chodba. Byla tmavá a její barvu jsem nedokázala rozpoznat, ale vypadalo to buď na tmavě modrou nebo tmavě červenou. Na stěnách vysely tabla s fotografiemi z otevření. S údivem jsem zjistila, že tenhle klub je opravdu pojmenován podle mé matky.
Byla tam fotka, kde byla cedule s názvem klubu, která nyní vysela nad vchodem a moje máma v lehkých hadřících, jak tu ceduli polejvala šampaňským.
Tahle fotografie mě upoutala na dost dlouho, až jsem málem zapomněla na čas. Z mého snění nad minulostí mě až vytrhla čísi ruka na mém zadku.
Otočila jsem se a uviděla jsem nějakého chlápka.
"Ahoj číčo." řekl a sjel mě pohledem, "Tak dneska za kolik?"
Udiveně jsem se na něj podívala a váhala jsem zda mu mám vrazit facku nebo ne.
"Promiňte, ale já tady nepracuju." mluvila jsem zdvořile, ač jsem se musela hodně přemlouvat, jelikož ten muž už měl něco málo alkoholu v krvy.
"Aha.. Tak to by se možná mohlo i změnit." a stěmity slovy mě svlékal pohledem a zakousl se do rtu, když mě sjel od hlavy až k patě. "A co tě tady zaujalo na těchto starých fotkách?" začal se zajímat a já nevěděla jak z toho vypadnout ven, abych neprozradila, že jsem dcerou asi jejich největší hvězdou.
"Zaujali mě ty fotky jak se tu křtil klub." hlavou jsem pokynula směrem k tablu, "Jak se jmenuje tahle, ta co tu ceduli křtila?" naschvál jsem ukázala na mámu. Chtěla jsem se ujistit.
"Tak to byla ta největší a nejdravější kočk odtuď. Bohužel, již není mezi námi. Ale byla to dračice to se musí nechat. Jmenovala se Elizabeth Parkerová." bylo vidět, že si mámu s její jménem dokonale vybavil.
"Aha, děkuji." podívala jsem se ještě jednou na mámou, "Mohl by jste mě zavédst za někým kdo to tu řídí?" podívala jsem se mu do očí a on jako kdyby v něm naskočila kapka naděje, ale radši jsem nechtěla vědět jaké.
"Ale samozřejmě, následujte mě." pronesl a šel dál chodbou.
Já ho v tichosti následovala.
-Tak další část je na světě. :3 Doufám, že se vám to líbí. :)) Zatím to není nic moc, ale máte se na co těšit, pokud jste aspoň trochu perverzní. ;) Prosím o votes a nějaký ten milý komentář neuškodí. :P :)) -
-JustDelli-
