Žily jsme jeden čas v Kalifornii měla jsem to tam ráda. Když jsem potřebovala být sama tak jsem se šla projít do lesa a zmizela jsem klidně na pár hodin. Když jsem tam šla poprvé říkala jsem si, že nic krásnějšího jsem neviděla a mé nitro volalo po žití tady. Krásný hustý les kde si člověk konečně mohl připadat sám a ne v přelidněném městě kde se člověk neschová. Když jsem se ten den vrátila tak jsem doma viděla mamku jak je na nože, nevěděla jsem co se děje. Uviděla mě a začla na mě ječet "Kde jsi celý den víš jak jsem se o tebe bála ???" Nevěděla jsem co jí na to říct protože jsem si myslela, že jsem tam byla jen tak 2h ale pak po zjištění na kuchyňských hodinách jsem byla pryč asi 6hod. Po té jsem se mamce omluvila a šla do svého pokoje. Udělala jsem si klasicky úkoly a šla si zapsat své dnešní zážitky do deníku.... Druhý den jsem jako vždy budila bratry aby nezaspali, nejhorší je probudit Jasona ,,vstávej" zakřičím na něj. "Dneska nás vezeš ty !!!" "No joooo." ozve se z pod peřiny. Dojdu dolů, kde ostatní sedí u stolu a nandám si vajíčka a nezapomenu samozdřejmě na pořádnou porci kečupu. Když konečně Erik dojí tak vyrážíme a pusou se rozloučíme s mamkou. Nasedáme do auta a odjíždíme do nové školy.
Váš názor ^^ ???
Děkuji za schovívavost ✌🏼🤙🏼😊
ČTEŠ
Tajuplná Kráska
AdventureBrownie si vždy připadala jako nomád 😊 , že by konečně našla svůj domov a zázemí ??? Uvidíme co se stane a nestane ✌🏼
