6 LET

10 0 0
                                    

Poznala jsem tě, když jsi začal chodit s kamarádkou a přidala si tě za účelem, že pokud se s Denisou rozejdete, tak se do mne zamiluješ. To je přeci hodně smysluplný. Přidala jsem si tě do přátel a s pořádnou dávkou strachu, že mě pošleš doháje jsem ti začala psát. K mému štěstí jsi mě neodmítl. Byla jsem překvapená. Začali jsme si teda psát. Tenkrát bych nečekala, že nám to vydrží tak dlouho...

Dokonce když si se s Dennisou fakt rozešel a pak mi psal takový hezký věci, jakože mám oči jak hvězdičky například, jsem si opravdu i myslela, že by mezi náma mohlo něco být. No ale naštěstí si měl tolik rozumu a nezačal sis se mnou, myslím, že by nám to nevydrželo. Pak bychom už ani kamarádi nebyli. 

Když jsem odjela v  roce 2014 do lázní, byl jsi jedinej, kdo se o mne takhle zajímal. Pobyt tam byl normální, ale lidi svině. Proto jsem se vždy těšila na to psaní si s tebou, protože jsem věděla, že ty mě nesoudíš. Bral jsi mě takovou jaká jsem, ať jsem byla jakákoliv. Tenkrát jsem tě donutila poslat mi text. Věděla jsem, že  píšeš, nechtěl jsi mi ale nic poslat. Hrozně mě to mrzelo. Pak jsem tě ustvičným kňouráním donutila mi něco poslat. Kdybys tenkrát mohl vidět ten rozzářený úsměv. Škoda jen, že si pamatuju jen druhou větu ,,Navždycky budeš moje bejby''. Už tenkrát jsem se s tebou chtěla sejít, ale nechtěl jsi.

Doteď si i pamatuju například Hru na lasičku. Musela jsem chvelku přemýšlet, než mi to došlo a stejně jsem pak chtěla objasnit o co tam vlastně jde.

Když jsem se musela ostříhat nakrátko, chtěl jsi to vidět a stejně si mi tvrdil, jak mi to sluší, i když jsem vypadala jako totální kráva. Nikdy  jsi mě nepřestal přesvědčovat o tom, jak jsem hezká a hubená a všechno.

Byla jsem vždy dost urážlivá a když jsem se od tebe na rok odtrhla, protože jsi mi  nechtěl něco říct a já se urazila, vyčetla jsem si to. Čekala jsem, že se třeba ozveš, ale nic. Tak jsem si po roce přišla pro milost. Doufala jsem,  že mi odpustíš. Naštěstí jsi to udělal. Byla jsem ti neskutečně vděčná.

Náš frienship začal ,,odznova''. Tenkrát jsem ti dokonce poslala jednu fotku a tys mi jí poslal zpátky s textem ,,Angel live''. Bylo to moc pěkný a já se tenkrát na hodině dějepisu smála jak trotl až se mě kamarádka ptala po hodině, co se stalo.

Když jsem se ti v březnu ozvala, že potřebuju pomoct dostat se ze vztahu. Udělal jsi to. Nejen, že jsi mi pomohl se z něj dostat, ale i se psychicky srovnat. Tohle ti nikdy nezapomenu. Je spousta věcí, za který ti chci poděkovat, ale nechci ti psát dlouhý otravný slohy.

Po 6 letech jsme šli poprvý ven. Hrozně jsem se těšila na ten den. Nemohla jsem asni dospat (nepřeháním). Když jsem tě pak viděla v tom Pejru kouřit u Cukřenky, fakt jsem nemohla uvěřit tomu, že jsi fakt přijel (a jak jsem se pozdějc dozvěděla, jen kvůli mně). Za to ti chci taky hrozně poděkovat a chtěla bych to zopakovat.


Jsem hrozně ráda, že jsem tě mohla poznat, znamenáš pro mne dost můj nejlepší kamaráde.


Kamarádi napořádWhere stories live. Discover now