They never left || Wyatt Oleff

•1•

„Sophio Lillis!!! Tys věděla, že jsem v letadle, proč jsi mi 32krát volala?!"

„Protože tě miluju a chci, aby sis pospíšila a dostavila se, tihle kluci mě přivádějí k šílenství! Maeve, cítila jsem pachy, o kterých jsem neměla tušení, že existují a už jsem tady pár hodin, prosím odjeď z letiště tak rychle, jak jen můžeš."

Zasmála jsem se. „Právě čekám na svou tašku, okay? Budu tam do půl hodiny."

„Začíná se připozdívat, takže si po-"

„ACH MŮJ BOŽE, JACKU, TO BYLO NECHUTNÝ," uslyšela jsem křičet Jaedena.

„SKLAPNI, JAEDENE, MILUJEŠ TO!!!"

„MAEVE, DOSTAŇ SE SEM TAK RYCHLE, JA-" Linka se přerušila a já se zasmála do svého telefonu.

Před pár týdny pozvala Sophia mě a "losers club", abychom společně strávili týden na pláži. Samozřejmě jsme všechno zrušili a řekli ano. Nebyly jsme spolu několik měsíců od doby, kdy jsme všichni navštívili předávaní cen. Všichni mi tak moc, moc, MOC chyběli, ale stejně jsem byla trochu nervózní. Jasně, nemohla jsem se dočkat, až uvidím Finna a Chosena a Jacka a Jaedena a Jeremyho a samozřejmě Sophiu.

Myšlenka na shledání s Wyattem zajistila, že můj žaludek létal a třepetal se společně s motýly. Na obličej se mi probojoval malý úsměv při pouhé myšlence na něj. Psali jsme si a bavili se přes FaceTime už hodně dlouhou dobu, ale jen nedávno se to zdálo... jiné. Jeho jméno se objevilo na mém displeji, zadrhl se mi dech a usmála jsem se ještě více.

Moje červená taška přijela. Popadla jsem ji, hodila si ji přes rameno a pospíšila si odchytit taxi. Po několika neúspěšných pokusech zatavit někoho, ke mně přijela velká taxi dodávka a počkala na mě. Usmála jsem se na muže, když vylezl z auta a hodil mi tašku dozadu.

„Trochu velká dodávka pro jednu osobu, nemyslíte?" zeptala jsem se s nadsázkou, dávajíc mu pár dolarů, které jsem měla v tašce.

„Beru, co můžu a nikdo jiný nevypadal, že by Vás chtěl vzít," odpověděl. Uchechtla jsem se, sedla si na zadní sedadlo a řekla řidiči, kam mě má odvézt.

Telefon mi zabzučel a na displej vyskočilo Wyattovo jméno. Nadechla jsem se.

Wyatt: pospěš si

Maeve: jsem na cestě, jsem si jistá, že ještě pár minut můžeš vydržet

Wyatt: ne, fakt nemůžu, chci tě vidět, co nejdřív to jde

Maeve: radši se podívej na sebe, nutíš mě se červenat

Wyatt: dobře, řekni svému řidiči, ať na to šlápne

Protočila jsem očima a mobil schovala.

Po dvaceti minutách jízdy jsem si vzala tašku a zaplatila, vcházejíc do hotelové haly a směřujíc k výtahům. Vytáhla jsem telefon a sjela na zprávu, kterou mi Sophia poslala s číslem pokoje a patra, na kterém byli všichni ubytovaní. Měli jsme zabrané tři pokoje, jeden pro mě a Sophiu, jeden pro Jacka, Finna a Jeremyho a jeden pro Jaedena, Chosena a Wyatta.

„Patro 15, pokoj 1403-1405, ale já jsem v 1404 s tebou," říkal text.

Zmáčkla jsem tlačítko 15ého patra a zhluboka se nadechla. Zkontrolovala jsem svůj vzhled v odrazu výtahu a napsala do našeho skupinového chatu:

Maeve: jsem na cestě vzhůru XD

Sophia: děkuji spasiteli

Finnie Doodie: už nikdo neříká XD losere

Výtahové dveře se otevřely a já našla pokoj 1404. Ještě než jsem stačila zaklepat, dveře se rozletěly a za nimi stáli všichni mí nejlepší kamarádi.

„Čau lidi, já-" Byla jsem pohlcena masivním (mírně zapáchajícím) skupinovým objetím, ještě než mi slova vyšly z pusy.

„Chybělas nám!"

„Jsem tak šťastný, žes to konečně udělala!!"

„Ach můj bože, nestrkej mě do svého podpaží, Jaedene."

„Tolik jste mi chyběli, lidi!!" zasmála jsem se a sevřela je pevněji.

Vešli jsme zpět do mého a Sophiina pokoje a já ucítila ruku na svém rameni. Otočila jsem se, spatřila Wyatta a mé srdce téměř vybouchlo.

„Nech mě vzít tvou tašku milady," řekl z legrace se špetkou britského přízvuku. Vzal mi tašku z ramena a já nervózně řekla: „Eh, dobře."

Ach můj bože, co jsem to právě teď řekla?

Přehodil si tašku přes rameno a odnesl ji do ložnicové části hotelového pokoje. Ani jsem si nevšimla, že mě pozoruje šest párů očí.

Čauky, tady El a moje první kapitola na wattpadu vůbec. Snad jste stejně velcí fanoušci IT jako já a kapitolka se vám líbila, protože autorka od které příběh překládám je úžasná spisovatelka a myslím, že si rozhodně vyplatí počkat na další díly.

A taky díky Bari, která mi s příběhem pomáhá, protože s mím "úžasným" talentem na jazyky by tohle asi vůbec nevzniklo.

YOU'LL FLOW TOO, LOSERS!