úvod

35 12 3
                                    

Zase. Každý den tady sedím a brečím. Na téhle lavičce, je to krásné místo. Je tu koš na kapesníky. Lavička stojí na kopci u parku. Mám tu krásný výhled na lidi, na šťastný lidi . Také bych chtěla být šťastná, ale bohužel nejsem.
Vždycky jsi přišel ve dvě.Byl jsi jako hodinky. Každý den jsi četl jinou knihu. A tehdy jsi řekl větu která mi změnila život.
"Usměj se!"
Hi lidi
Takže jsem se rozhodla napsat o novém příběhu. Je to sice  jiný styl,ale všechno se ma zkusit. Takže jsem se rozhodla ze budu z***d a další dil muset budu Mít 3 hlasy vydám nový díl Děkuji Ahoj a
Vaše 🍙KNIHOtaku🍙

Usměj Se   |SHORT STORY|Kde žijí příběhy. Začni objevovat