Prologue

103 17 6
                                    

 Člověku to ani nepřijde, ale už tu vlastně bydlím pátým rokem. Pět let od toho, co mě vlastní rodiče vyhnali a řekli, že jestli se ještě někdy vrátím, tak mě nemilosrdně zabijí. Svět se změnil. Vyrostla tu obrovská města, která mezi sebou stále jen bojují a jen zabíjejí kvanta dalších lidi. Lidé znecitlivěli, jediné co je zajímá jsou peníze a sláva. V moderním světě neexistuje přátelství nebo snad láska, lidi spolu žijí jen aby mohli říct, že nejsou sami. Značný technologický pokrok je znát na každém kroku. Vědci díky novým studiím přišli na to jak vyrábět roboty. Jenže to byly moje studie.

 
Od té doby humanoidní roboti převzali skoro vše a normální lidé nemají práci. Víc než polovina z nich žije v chudobě a ta druhá polovina utrácí za tělesné vylepšení a nesmyslné technologické vymoženosti. Vlastně jsem rád že tu jsem, daleko od všeho. Jen můj malý domek v tomhle obrovském, vlhkém lese, kde nejbližší obchod je až za hranicí, vzdálené necelý kilometr. Jediné co tu mám, jsem já, moje nářadí a můj nejlepší přítel. Malý černý krátkosrstý kocour, jmenuje se Toto.

 Rozvíjím své studie na výrobu nové generace robotů a lidských vylepšení. Chci zjistit jak dát humanoidům city a vlastní mysl, ne jen vyrábět bezduchá monstra co necítí vinu za to zvěrstvo co páchají na lidech.

 Dny splývají do sebe, každý den je stejný. Stejný koloběh. Ráno, práce, poledne, volno, večer, výroba materiálů, neúspěšné pokusy, noc a další ráno, které začíná úplně stejně, jako to předešlé.

  Jméno- Jung Hoseok. Bydliště- Dayen, Lesní Oblast, Stará republika města Soul. Věk- 23 let. Souhlasíte s vpíchnutím V22?- Ano.

 A můžu jít žít svůj nudný život...

Ruins ·Sope· /zrušeno/Kde žijí příběhy. Začni objevovat