2

27 3 0
                                    

Před skolou je spousta lidí Peeta zahlédl sveho kamarada a rozloucil se se mnou. Ja tu nikoho nemam. Uz je 7:35 a skolnik otvira školu ,jdu dovnitř
V naší škole jsou strašně malé šatny a v te naší zrovna ted nikdo není takze dobry. Rychle se převleku a jdu do třídy. Jsem tu první, super. Vytahuju mobil a prijíždím si insta. Začínají se sem trousit lidi. Zdravi mě a ja je moc nevnímám, ale vzdy jim kývnu na pozdrav. Na to ze je první školní den, netváří  se že by se viděli moc rádi.
Ale to neřešim . Uz jen čekám až přijde moje kamaradka Sára, jsme spolu domluvené na sezení.

Uběhlo 5 minut a ona nikde, zvoni.na hodinu a přišla ucitelka. Rika nějaké blbosti ohledně školního řádu atd. Když najednou nekdo zaťuká. "To bude Sára " říkám si vduchu. Ale když se otevřou dveře ,stojí tam nejaky kluk. A není no nejaky kluk. Je to fakt solidně hezkej kluk. Prosiiiim at si sedne vedle mě. Ve třídě jsou už jen dvě místa. Vedle mě a prede mnou, vedle toho nejhrůznějšího stvoření co snad existuje. A divila bych se , kdyby si ten novej nesed vedle mě když se ten kluk zrovna jednou rukou šťoura v nose a druhou se skrabe na zadku. A jak jinak sedl si ke mě . A ja začínám hrat slečinku nedostupnou. "Čau, jak se jmenujes?" Zepta se mě. Omg fakt se mě právě zeptal jak se jmenuju?!?!?!?!
"Teressa" "Ok, budu ti říkat Teresko" "no tak to fakt nebudeš" "proč??" Zeptal se mě "protože mě to štve " "ok Terezko ....ou teda sorry Tess" "vpoho"
Odpovím mu a dál už se nebavíme protože učitelka ho jde představit.
"Takže máme tady nového žáka jmenuje se Matěj a minulý rok se mu úplně nepodařilo projít osmým ročníkem takže letos bude chodit s vámi do třídy. Buďte na nej hodní."
A pak mlela zase něco dal o školním řádu........tak uz vím jakbse jmenuje. A taky že propad. Sakra proč je zrovna on tak hezkej. Říkala jsem si, ze už jsem ho viděla nekde ve škole. Párkrát mě i pozdravil ale ja vivec nevedela kdo to je. A teď je tady a sedí se mnou v lavici.....místo Sáry . Ta bude naštvaná.

Zvoní ?? To uteklo asi jsem usnula. Otevřu oči někdo mi říká "Terko vstavej. Uz se jde domu. "  Je to Matěj a ja se probiram úplně. Celá třída včetně učitelky už je pryč. Rychle se zvedam z lavice...až moc rychle . Zamotala se mi hlava a omdlela jsem.

Dál už si nic nepamatuju. Jen že mě něčí ruce zvedly ze země a nesou mě nekam pryč.

Probouzím se někde.....no nemocnice to není, jsou tu šedé stěny a začínám zaostrovat nabytek. Je černý už vim kde jsem. Ředitelna u nohou mi nekdo sedí.   Matěj. jeho modrozelene oči jsou upřene do podlahy a nervózně klepe nohou. Když si všimne že jsem se probrala, usměje se. Ježíš on je tak sladkej. "Ahoj co se stalo?" Zeptám se
"No, byli jsme ve třídě, spala jsi pak jsem tě vzbudil , ty jsi vstala a omdlela." Jezisi ja jsem blbá nemam vstavat tak rychle. "Tak jsem tě odnesl do ředitelny " "Proboha děkuju " "nedekuj to by udelal každej"a zase se  usměje usmev mu oplatím. Do místnosti vejde ředitel. "Jsi v pořádku Teresso? " "Ano pane řediteli " "Mateji mohl by jsi ji doprovodit domů aby se ji nic nestalo?" "Jasný" super budu si s nim moct pokecat.

Life (cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat