Bolí mě moje city a na mých očích jsou vidět slzy,
Nemá cenu plakat když smrt přijde brzy.
Jsem rozervanej na spoustu malých kousků,
Jako ve vzteku roztrhaných ubrousků.
Všechno si to nějak dávám za vinu,
Každou chybu co jsem viděl za tím co jsem na živu.
Dal jsem ti svoje srdce, tělo a tajný plány,
Ale pořád to je málo a tys nechala jen na mým srdci rány.
Všechny ty slova lásky se ztratily tak rychle jak hoří papír,
A život si ze mě vysála jako saje krev upír.
I přes to všechno moje city křičí tvoje jméno,
Ale tobě už je to dávno jedno.
Moje srdce je roztříštěný jak sklenička co se rozbila o zem,
Nechci cítit tu bolest chci umřít můj život si vem.
Zabij mě celýho když si zabila moje srdce,
Byla by to laskavost dojít cesty konce.
Nejhorší na tom je lásko že já tě už nikdy milovat nepřestanu,
Proto hledám únik s hlavou u hlavně samopalu.
Sbohem má lásko.....
