1. - Švihák lázeňský

49 2 1
                                    

Kája bosýma nohama chodila po studených kachličkách. Záblo jí to a celá mokrá se klepala zimou. Tělo si obejmula rukama, hlavu zachumlala do purpurového županu.
Tohle byla jedna z těch slabších chvílí její lázeňské zkušenosti.
Už odedávna trpěla onemocněním ledvin a močových cest, proto každým rokem navštěvovala Mariánské lázně. Dokonce se jí zde naskytla možnost nových přátel, i když zde byli převážně důchodci.
Měla to tu docela ráda, šlo o skvělé místo na přemýšlení i odpočinek.

,,Pardon, nevíte, kde najdu záchody?" poklepal jí na rameno vysoký cizinec.
Překvapeně na něj zamrkala a pro jistotu kousek odstoupila.
,,Chodbou rovně, třetí dveře napravo," usmála se.
,,Děkuji. A mimochodem, jsem David," natáhl ruku, kterou ochotně stiskla. Krátce a pevně. Jak se má a jak se patří.
,,Klára, Klára Bondová," představila se naoplátku i ona, s naprosto kamenným výrazem. Přála si, aby i on znal její jméno, bylo by pak snazší se někdy vyhledat.

A tak tam chvíli oba stáli a hleděli na sebe.
David v upraveném oblečení, Klára celá mokrá a v županu.
,,Tak se někdy zastavte, Kládo," mrkl David před tím, než odešel směr WC.
,,Nejsem kláda!" zakřičela na něj.

Celý rok u KrausůKde žijí příběhy. Začni objevovat