Míříme ke hvězdám

příběh Ernesta Neumanna č.4 - Zasedání

     byl jsem posazen v konferenční místnosti do měkkého, kůží potaženého křesla. Na druhé straně stolu seděli tři lidé. Každý představitelem jedné organizace či společnosti.

     Uprostřed seděla Tamariya Kuznetsova. Místo-prezidentka Unie. Mladá, ambiciozní, a na pohled sympatická žena. Přesně takový člověk, jaký by v čele Unie měl být. Zdání však může klamat. Mimo kamery jde o vypočítavého a intrikujícího člověka. Otázkou je, zdali je to dobře či špatně. Zatím svých nečestných postupů využila pouze k odstranění hrozby pro demokracii. Kdo ví jestli se za tím ale neskrývá něco dalšího?

     Seděla opřená, v pozoru. Její chladně bystré oči pozorovaly střídavě mě, a R. Ruce měla spojené, a položené na klíně. I na vnější vzhled si dávala dobrý pozor. Na sobě měla admirálskou uniformu a jinak rozpuštěné hnědé vlasy měla svázané do drdolu. Vše dokonale podtrhovalo její autoritu, a dávalo najevo, že ona bude po celou dobu mít hlavní slovo.

     Napravo od ní byl muž jménem Archibald Mironetzski. Postarší muž polsko-litevského původu. Tento člověk stál za celou organizací Základny. Byl jejím otcem a průvodcem. Byl to velmi, ale opravdu velmi inteligentní člověk. Zároveň s tím i přátelský a skromný. O tom sem se zvládl přesvědčit během bezpočtu našich společných setkání a výzkumů. Sice jsem nebyl stálý zaměstnanec Základny, ale jako vědecký freelancer* jsem s nimi velmi úzce spolupracoval. Byly to právě lidé od této společnosti, kdo se zasloužili o to, že tu teď a tady mohu sedět.

     Archibalda by si člověk se vším všudy mohl zaměnit za trpaslíka. Byl velmi malého vzrůstu, ale co mu chybělo do výšky, to nahrazoval svou vynalézavostí a chutí po alkoholu. Byl už šedivý. Měl pečlivě střižený krátký vous a vlasy. Na vrásčitém čele mu odpočívaly nakřivo posazené dioptrické brýle, a na rtech měl sotva znatelný úsměv. Na sobě měl bleděmodrou košili, khaki kalhoty a přes sebe ledabyle přehozený laboratorní plášt. Ruce měl založené na prsou.

     No a na druhé straně.. Marius Barthelém. CEO Darpy. Průkopník válečného výzkumu a inženýrství. Vysoký, taktéž postarší. Ne však tolik jako Archibald. Naprosto bez vlasů i vousů, naopak s dvakrát tolika vráskami co má Archie. Na obličeji měl vychytralý a samolibý úsměv. Co do oblečení.. vypadal jako by celé sezení ani nebral vážně. To co měl na sobě by si stejně dobře mohl vzít na ryby. Na stole položená čepice, přes sebe tmavě zelenou vestu s trikem a kraťasy. Nohy měl přes sebe, a ruce byly povolně pohozené na opěrátkách.

     „myslím, že není třeba žádný dlouhý úvod. Všichni víme, proč zde jsme." to po dlouhém a napjatém mlčení promluvila Kuznetsova. „takže to zkrátíme. Cílem vaší mise je Epsilon Eridani. Konkrétně Epsilon Eridani II. Podle pozorovatelů se jedná o kamennou planetu s tekutou vodou. Vaším prvotním úkolem bude potvrdit toto tvrzení přinejmenším pozorováním z nízkého orbitu. Pokud to bude ale jen trochu možné, požadujeme, aby jste na povrch vyslali průzkumnou sondu, získali blízký pohled na onu tekutinu, a odebrali vzorky. Abychom si mohli býti na sto procent jistí, že se jedná o vodu. Po splnění tohoto úkolu očekáváme okamžitý návrat."

     tím dokončila Tamariya svůj monolog. Zadání mise bylo prosté. To však neznamená že její splnění také bude takové. Navíc, myslím že k tomu měli co říci i ostatní přítomní. A měl sem pravdu. Po chvilce oddechu se ozval Archibald.

     "no, když by briefing byl z krku, chtěl bych ti v první řadě říci, že se na tuhle výpravu vydávám s tebou." chvíli sem nevěřil tomu že to řekl. Udělalo mi to radost, ale zároveň mne to dosti překvapilo, vzhledem k jeho pomalu, ale jistě chátrajícímu zdraví.

     „další věcí je to, že já a můj tým máme svůj vlastní úkol, který poběží paralelně vedle toho tvého. Spočívat bude v pozorování samotné hvězdy Epsilon Eridani, zatímco ty budeš zkoumat planetu pod námi. Nicméně to neznamená že kdyby se naskytly nečekané překážky, tak že vám nepomůžeme. Náš cíl není tak podstatný jako tvůj, a svou práci přerušíme, bude li to nutné."

     Přikývl sem, a podíval se na Bartheléma. Ten jen pohodil rukama na znamení, že nemá co říci. To mne zarazilo. Proč tu tedy je? Nehodlal sem se tím ale zabývati nějak dlouho. Ne teď.

     „Dobrá tedy. Archibald se teď s vámi odebere na loď a dokončí poslední potřebné přípravy. Již zítra budete na cestě." dopověděla Kuznetsova, a spolu s Mariusem odešla ven z místnosti. Zůstal jsem sám s Archiem. „měli bychom přestat zahálet, a pustit se do práce. Na jeden den toho mám pořád dost co dělat!" řekl se smíchem, a spolu s Rkem a Archibaldem jsem se vydal k Jiskře.

_____________________________________________________________________

*Freelancer - název pro námezdní zaměstnání. pro lidi volně přecházející mezi různými zaměstnavateli v určitém oboru.