Všichni vidí ten šedý smutný svět. Plný bolesti strachu a utrpení. Jsou ale i tací co dokáží vidět věci jež jsou jinými neviděny. Tito lidé bývají považováni za blázny. V tomto světě žijí lidé jež nás opustily. Ten svět je velice nádherný. Sluce hází své teplé paprsky na zelenou trávu po níž běhají všelijaké zvířátka a za nimi malé děti jež předčasně odešly ze světa. Pod vysokými stromy sedí starci a na dekách sedí rodiče jež zemřely při nehodách. Celí svět je tak klidný. Beze strachu, bez nenávisti. Vše je plné barev a radosti. Tento svět láká ty jež jej vidí k sobě a oni s radostí příjmou jeho pozvání a tak se volnými pády vrhají dolů ze skal jeden po druhém. Tento svět však začal postupně upadat do zapomnění a nakonec se vytratil jako barva opravdového světa....
YOU ARE READING
Jednorázovky
RandomVětšinou nemají hlubší význam, jde jen o myšlenku kterou jsem sepsala. Příjemné čtení ^^