Teiwary: The land of fantasy (CZ)

Prolog

,,Madam Blare!" Ozvěna těchto hlasitých slov se rozléhala po celé dlouhé velikánské chodbě, na kterou navazovalo spoustu dalších menších chodbiček. Kdosi přebíhal z jedné chodby do druhé. Bylo slyšet kroky. Jejich zvuky vzniklé neustálým klapáním číchsi bot o kamennou podlahu se odrážely od mramorových stěn. ,,Ma-dam Blare!" Dotyčný se už velmi zadýchával. Nejspíš byl nováčkem, neboť mu hledání těch správných dveří dělalo obrovský problém - což vlastně všem, kteří zde nestrávili více jak měsíc.
Ani se není čemu divit. Tak rozsáhlá pevnost jako je Rahaak i jeho okolí nováčkům, zvláště poslíčkům, připadá jako bludiště bez východu. Spletité sítě chodeb, snad nekonečné množství k nerozeznání stejných dveří a k tomu nikde ani živáčka - no, kdo by se v takovémto "domě" vyznal? Úplnou dezorientaci jedině zmírňují podlouhlá okna s dřevěnými rámy podél chodeb. Z každého je totiž jiný výhled.
Jenomže nováček, který neví, jak se orientovat a ke všemu nemá tušení, že se po chodbách nepohybuje sám, i když by se to mohlo zdát, na tom není zrovna nejlíp...
,,Madam B-"
,,Co tu tak řveš?! Copak nevíš, že má Aida pracovnu na druhé straně?" Za zády poslíčka se náhle objevily dvě mohutné postavy. Jedna svalnatější než druhá. Jejich obrovské paže svíraly jakási stříbřitá kopí. Vysoká těla s množstvím lesklé zbroje se tyčila před poslíčkem, který se leknutím zastavil. Strážci Rahaaku. Avšak to, že to nebyli jen tak obyčejní strážci, bylo vidět na první pohled. Jejich zvláštní tváře byly totiž zvířecí podoby. Připomínali mohutné orly, na hlavách měli béžově zbarvená peříčka, na krku se jim pírka měnila v hnědou drsnější šupinatou kůži, která se pak na obou rukou barvila žlutě. Kdyby neměli brnění, vypadali by jako nějací míšenci dravého ptáka a ještěra. Ocas jim však zcela chyběl. Místo toho nesli veliká křídla, pokrytá jemnými modrošedými chmýříčky. Oči měli zelené, až úplně zelenožlutě zářící. Naháněli hrůzu. I přes to ale oba strážci působili velkolepě. Stříbrná zbroj lemovaná zlatými okraji i jejich hrdé výrazy jim dodávaly velmi vznešený vzhled.
,,O-omlouvám se, j-já mám velmi důležitou zprávu, k-kterou musím za každou cenu madam do-doručit." řekl jim bojácně poslíček hned, jak se probral z leknutí.
,,To je nám jasný. Ty seš evidentně novej. Jméno?" zeptal se strážce nalevo a skenoval nováčka pohledem. Druhý strážce si ho taktéž prohlížel a předával si zbraň z levé ruky do pravé, přičemž nepřestával udržovat kamenný výraz v obličeji. Poslíček na něj působil velmi nesebevědomě. Hnědé vlasy mu totiž trčely do všech stran a z jeho černých očí šel strach, který se snažil zamaskovat.
,,F-Frank" odpověděl poslíček nesměle a trochu se zachvěl při představě, že by toho, že byli strážci o několik hlav vyšší než on a samozřejmě také mnohonásobně silnější, využili prori němu. Jak tak na ně koukal, nepřál by si, přijít s nimi do křížku.
,,Tak tedy, Franku, pokud hledáš pracovnu slečny Aidy, měl bys hledat úplně někde jinde. Běháš tady akorát před komorami, kde skladují jídlo." řekl druhý strážce a ten první se zasmál.
,,Eh, do-dobře, děkuju." šeptl poslíček a přišel si velmi trapně. Chvíli tam tak stál s pohledem upřeným na strážce a pak se konečně rozhodl jít.
,,Počkej, víš ty vůbec kam jdeš?" zasmál se po chvíli první strážce a došel až k Frankovi, který stihl dojít už téměř na konec Severní chodby, v níž byly většinou dveře se sklady, a která byla jednou z menších chodeb navazujících na Hlavní.
Strážce nečekal na odpověď. ,,Trošku ti s tím pomůžeme." uchechtl se, zašmátral v béžovém váčku, který měl upevněný kolem pasu a vytáhl malou červenou kuličku. Lehce ji stiskl ve své ještěří dlani a kulička se rozzářila mírně fialovou barvou. Potom ji hodil Frankovi pod nohy. Frank se lekl, ale než stačil něco říct, obklopilo ho rudé světlo, pohltilo ho a hned na to zmizel. Strážce sebral kuličku ze země a vložil si ji zpět do pytlíku.
,,Neměl bys používat Poy pro přemísťování Tervile. Ta kulička nás má ochránit v případě nebezpečí a víš přece, že Aida říkala, že se právě přemísťováním snižuje její účinnost." promluvil druhý strážce k prvnímu.
,,Vím, ale nemohl jsem ho jen tak nechat jít Garry, vždyť jsi ho viděl." zasmál se první strážce.
,,Stejně ho radši příště nech. Každý nováček by si měl poradit sám. Ale zajímalo by mě, co mohl mít za důležitou zprávu, že tak spěchal " zamračil se Garry. ,,Farnské centrum by mělo vysílat zkušenější posly, zvlášť pokud se jedná o zprávy pro vládkyni Aidu."
,,Třeba si ten poslíček jen myslel, že má nějakou moc důležitou informaci." zasmál se Tervil. ,,Stejně s doručováním zpráv od Farnského centra nic neuděláme. I když má jen pět členů - Agoranů ,jsou, pokud vím, dost tvrdohlaví a dali by leda na rady Aidy, ke které my, strážci, nemáme přístup. Nechme to být."
Garry jen pokrčil rameny a spolu s Tervilem mlčky opustili Severní chodbu.