O lásce, bez lásky

Moře samoty

Pluješ skrz moře,

říká se mu život.

Každý zde umře,

tak plné nečistot.

Občas narazíš na osobu

co jen chvíli je ti po boku.

Pak vyrazí zas po proudu,

až tak poznáš pravou samotu.

Takových lidí bude dost,

každý na světě je jenom host.

Někteří vydrží s tebou roky,

o nich píšou básníci své sloky.

Stejně nevyhneš se samotě,

vždycky přijde chvíle,

kdy někdo chybí v životě.

Neboj, nebreč všechno přejde.