Lucifer

prolog

Kráčel jsem městem, které bylo konečně podle mých představ, městem, které jsem si desetiletí přetvářel podle sebe a které mi po Sodomě a Gomoře zbylo. Úžasným Detroitem. Jedním z nejšpinavějších a nejdepresivnějších měst na světě. Mým městem. Musel jsem se usmívat, když se po ulicích prodávaly děvky a dealeři nabízeli sáčky bílého prášku závislým. Byl to jeden ze způsobů, jak ukázat svému otci, že lidé jsou špatní a že se zmýlil, když je stvořil. Ale pravdou bylo, že jsem si je od dob, co jsem žil zde oblíbil, to, že zklamali mého otce byla pouze třešnička na dortu.

V ruce jsem držel flašku tequily a omámen se snažil i s děvkami dostat k sobě domů. Smáli jsme se nahlas a všichni tři byli neskutečně nadržení. Jedna z nich mi sahala mezi nohy a druhá mě zuřivě líbala. Jo, tenhle svět jsem miloval. Celé město páchlo hříchy. Byl to pach vítězství, mého vítězství. Nenašla se tu jediná svatá věc, dodávalo mi to sílu a já cítil, že se má doba den co den blíží. Nezajímavě jsme prošli kolem vrátného a dostali se do výtahu jednoho z nejlepších mrakodrapů zde. Výtahem jsme dojeli až do dvacátého patra a já pomocí karty otevřel vchodové dveře. Všichni tři jsme zapluli dovnitř jako nic a začali si horlivě vyměňovat tělní tekutiny. Trička padla na zem a za nimi podprsenky.

"Myslím, že já ani ti nahoře nečekali, že se ponížís na prostitutky Luci." Jazyk mi uvízl v krku blondýny a oči se otevřeli dokořán.

"Skvěle, teď už můžeš táhnout odkud si přišla. Vypadni." Dívky mi obsypávaly hrudník polibky a já chtěl dnes v noci skončit mnohem dál než u polibků. Drop seděla v křesle s nohama přes opěradlo a v ruce držela televizní program, který byl opačně.

"Bože, fakt si myslíš, že bych sem šla dobrovolně? Raději bych byla v sektoru třicet u Herba a třídila s ním dokumenty." odložila časopis a vstala.

"Fajn, co ti v tom brání?"Začal jsem opětovat polibky a dělat, že tu není. Nechápal jsem, jak může být někdo tak otravný.

"Tak poslouchej ty idiote jeden! Jsem tu z jediného důvodu, mám se o tebe starat! Přesně tak! O tebe! Nebaví mě to tak jako tebe. Mohla jsem mít budoucnost a místo toho byla vyslána sem a víš proč?! Protože děláš problémy! Myslíš si, že se neví o tom, co děláš "za zády" našeho otce? On má oči všude milej zlatej!" Okamžitě jsem přestal, nepotřeboval jsem chůvu a už vůbec ne otravnou Drop.

"Vypadněte! Hned!" Vzal jsem je obě za lokty a vyhodil před dveře.

"V žádné případě! Vypadni!" Začal jsem zuřit, pár skleniček v mém okolí se rozprsklo a Drop raději roztáhla křídla na obranu.

"Nemůžeš mě vyhodit a ani zabít." Pokud něco z toho uděláš, jdeš před radu. Otec už s tebou ztrácí trpělivost, chce tě poslat zpět do inferna. Někdy by ses tam mohl dojít podívat, já tam byla nedávno. Je tam zmatek a bordel." Shovala opět svá bílá křídla a čekala na mé reakce.

"Je to peklo, má tam být zmatek a bordel." překřížil jsem si ruce na hrudi.

"Ano, ale taky tam má být pán toho všeho, ty a ty se místo toho olizuješ s lidskou havětí zrovna zde." Udělala znechutněnou grimasu.

"Máš mít přece lidi ráda, ne je nazývat havětí." Nenechala se.

"Mám je chránit, ne je mít ráda, tak jako tebe. Měla jsem sem dolů jít v případě největší potřeby, v den, kdy zde mělo být peklo na zemi a zachránit lidskou rasu. Neměla jsem ti dělat kojnou a hlídat tě jako obyčejný anděl!" Protočil jsem oči.

"I přes to, že mě tvé tělo a tvá prsa velice přitahují tak i tak, jako ty, nechci, abys byla byť v mé blízkosti. Ale víš ci nechápu? Když tak moc nesnášíš lidi, proč jsi tehdy nešla se mnou? Mohla jsi něco být, mít vlastní místo... "Udělal jsem krok vpřed, ona rozzuřený krok vzad.

"Brzdi! I přes to, že lidi nemám ráda, jsem loajální a vděčná bohu a taky věrná, nikdy bych ho neopustila. Ne tak, jako ty." Věděla, že narazila na citlivé místo, že má něco proti mně.

"Víš, že svého otce miluji. To on opustil mě a poslal mě trpět dolů. A já se modlil, modlil jsem se k němu každý den a doufal, věřil, že ustoupí a pošle mě zpět z pekla. Pak jsem si uvědomil, že tohle se nikdy nestane. Našel jsem nový způsob života a taky mi je dobře. Řídím se pouze svými pravidly, svým životem." Stál jsem pár centimetrů od jejího obličeje. Začala se sarkasticky usmívat.

"Luci, to jsi tak hloupý? Opravdu si myslíš, že tě nehlídá? Že neví, co děláš? Ví to moc dobře, jen tě nechává, aby sis vylízal rány. Proto jsem tady. Abych tě vrátila zpět."