His name is Brooklyn ( RoadTrip FF )

Sama....

Terka
Zůstala jsem zavřená ve svém bytě celý zbytek dne. Hned jak Brooklyn odešel, sedla jsem si do vany a nechala jsem na sebe pouštět jenom horkou vodu. Brečela jsem..... Nemohla jsem tomu uvěřit. Úlet? To teda fakt nemám zapotřebí. Bylo mi hrozně. Zároveň jsem ho milovala, ale zároveň jsem byla na něj neskutečně naštvaná. Potom co jsem se nějak uklidnila, tak jsem se šla koukat na televizi. Nic mě tam nebavilo takže jsem u ni asi usla. Ráno mě probudil budík. No probudil mě ale asi až když zvonil po 10 takže jsem měla hodinové zpoždění. Už jsem nestíhala první přednášku, takže jsem si řekla, že to nebudu hrotit a půjdu až na tu druhou. Připravila jsem se, hodila klíče, mobil a sešit do kabelky a šla na metro. Ten pocit jak na vás všichni koukají byl hrozný. Přišlo mi jako by to věděla už celá Anglie. Cestou do školy jsem si pustila písničky. Napadlo mě, že bych si mohla zkusit pustit nějaké od RoadTrip, abych zjistila jistny jsou tak dobří. Ty písničky se mi líbily a hodně! Ale nesměla jsem je poslouchat. Kdykoliv začal zpívat Brooklyn vjely mi do očí slzy. Zapnula jsem si svůj oblíbeny playlist a čekala na stanici kde vystupuju. Došla jsem do třídy, kde měla být druhá přednáška. Byla jsem tam o půl hodiny dřív, takže jsem tam byla zatím sama a mohla jsem si aspoň vybrat místo, kam si sednout. Sedla jsem si do 3 řady od konce. Vzala jsem si notebook a ještě jsem si něco dodělávala. Když postupně přicházeli ostatní, vždycky svůj pohled upřeli na mě. Jednou za mnou přišli i 2 holky a řekli mi, že mám štěstí, že jsem s Brooklynem. A že ty úlety jsou vlastně vymyšlený. Měl prý jenom jeden úlet a média to hned prý hodně nafukují. Přáli by si prý být na mém místě. Brooklyn je prý moc hodný a obzvlášť na svoje fanoušky. Už začalo zvonit a šli si sednout na místo. Mají pravdu. Média všechno nafukují. Asi bych se mu měla omluvit.  Nenechala jsem ho to ani vysvětlit. Po přednášce mu napíšu. Celou dobu mi to vrtalo hlavou.