Zákon Smečky

Kočky nebo smrt

Štístko žil svou každodení rutinu Bety a jediné co ho na tom bavilo bylo to čekání na nový přírustek do rodiny. Jeho družka už padesá dnů nosí štěňata ve svém břichu. Štístko tiše vyšel za svého doupěte pro Alfu a Betu, a šel si lehnout na kámen vyhrazený pro něj a Hvězdu. Když vtom uslyšel povědomé cupitání. Kočky. Už zase se vloupaly na jejich území. Štístko si povzdechl a vydal se za zvukem. Jakmile uviděl pár koček co nic netušícně pily z jejich jezírka. Štístko se nadechl a šteknul na ně:,, To už jste tady zas?? Koukejte vysmahnout! Než zavolám celou smečku!" Kočky  vyplašeně vyskočily a začaly syčet.,, Ty a tvá smečka jste vstoupily na území Hromového klanu!" Štístko se chystal zaútočit ale kočky se rozprchli a byli ty tam. Štístko se proto musel vrátit do tábora. Hvězda ležela na zemi a kolem ní se schrnuli všichni psi a když si Štístko myslel že je mrtvá oběvila se u něj Bella. Jeho sestra. ,, Ahoj Bello." Pozdravil Štístko svou sestru. ,, Co je Hvězdě?" Zeptal se Štístko roztřeseným hlasem. ,, Nic se jí nestalo jen nějak divně kašle..." odpověděla Bella. ,,Nejspíš to nic nebude. Neboj Ňafe bude v pořátku.
,,Tím si až tak moc nejsem..." nedořekl protože se ozval zvuk připomínající se dávícího se psa. Štístko se rozběhl k Hvězdě s takovou rychlostí jakou ještě nikdy nevivinul. Hvězda k němu přitiskla svůj roztřesený nos aby ho přivítala ale byla strašně slabá. ,, Co se stalo?!" zeptal se Štístko. ,, Co jí je??" Štístko byl vyvedený z míry jeho družka tu ležela na zemi a nebyla schopná si dojít ani do pelíšku. Občas zakašlala ale to bylo asi všechno čeho byla schopná. Štístko si zdrceně sedl a díval se jak jeho družka kašle a jen leží na zemi. Najednou se vzpamatoval a svolal smečku. ,, Hvě-em Alfa je asi nemocná musíme se o ní ještě více starat." Štístko viděl že Daisy chtěla něco namítnout ale Bella byla rychlejší. ,, Daisy možná to znamená více práce ale je to naše Alfa nemůžeme ji v tom nechat.