Osamělá dívčí postava kráčí temnou ulicí. Je už celkem pozdě večer, takže hluk způsobený ježděním aut postupně utichá.
Jediné, co dívka vnímá, je vlastní dech a kroky. Tiché našlapování, ozývající se za ní už nějakou dobu...
Nadechne se, zastaví se a prudce se otočí.
Vzápětí se ze stínu vyloupne postava, která jí teď provází jen v jejích snech. Je to samozřejmě on...
„Odpusť mi, prosím. Vrať se zpátky..." zašeptá dívka.
Chlapec se na ni jen smutně usměje...
ČTEŠ
Zero✔️
General Fiction„Jsi nula. Dokonce taková nula, že ani nedokážeš spáchat sebevraždu...." „Když jsem podle tebe taková nula, tak proč sem za mnou pořád chodíš?" přejede ho dívka zkoumavým pohledem. „Abych se mohl dívat, jak se ti to stále nedaří..." ušklíbne se chla...
