Trrrrrr. Vzbudil mě budík a já ho otráveně vypla a vstala z postele. Šla jsem se najíst a vyčistit si zuby, pak jsem se šla oblíc vzala jsem si džíny černou košilku a přes to černo červenou košili. Vzala jsem si tašku a šla do školy.
„Bello“ zavolala na mě moje kamarádka Terka. Já se otočila a zamával jsem jí.„ Těšíš se do školy maj prý přít nový žáci a maj to být kluci a dvojčata ale nevim jak se jmenují“ mávla rukou „Jo těšim zajímá mě jestli to budou alspoň normální kluci“ usmála jsem se a zašla do školy u skřínek jsem potkala nějaký dva bloňďáky ten jeden smrděl jako rum a vodka fuj ten pach. Došla jsem do třídy a připravila jsem si na hodinu. Vešla ředitelka a my jsme se všichni postavily táhla za sebou dva bloňďáky.
„Třído tohle jsou vaši nový spolužáci Marcus a Martinus. Můžete si jít sednout do zadu za Bell a Terku“
Janom jsem se otřasla když jsem je spatřila?“. Fuj smrdí jako by vychladtaly sto litrů vodky a rumu.*
Jsem doma hurá ale kde je brácha. Bydlím sama s bráchou rodiče jsou někde ve Francii nebo kde nevim a je mi to celkem jedno no co ale kde je bratr. „Brácha jsi tu“ hmmm asi tu neni povzdechla jsem si a šla si udělat úkoly a připravit se do školy. Když jsem měla všechno hotové šla jsem se najíst páč jsem měla hlad jako bych nejedla dva roky. Cinkkkkkkk rozezněl se zvonek po celim bytě. Šla jsem otevřít. „Čau Bell jdeš ven“ Aha Terka „Pojď dál zrovna si dělam něco k jídlu“ vešla do vnitř a šla se mnou do kuchyně tam jsem se najedla a dala i Terce pak jsem si nazula tenisky a mohli jsme vyrazit. „Tak co líbí se ti ty nový žáci?“ zeptala se mě Terka. „Hmmm ani moc ne možná trochu ten s delšíma vlasama a tobě?“ usmála jsem se a přitom zvedla rukama. ‚‚Mě zase víc ten s krátkými vlasy ale co holky jako jsem já si určitě nevšimne a co tvuj brácha už si našel tu práci?“ Zeptala se Teri se smutným tónem. „Ne nenašel si jseště práci ani jí nějak moc nevyhledává“ Pokrčila jsem rameny najednou do mě někdo strčil a já spadla na zem byl to jeden s tich nových ale ten co se mi líbil ten dlouho vlasej. No nejdřív jsem myslela že ho zabiju ale pak jsem se sklidnila „p promiň t t to jsem n nechtěla" vykoktala jsem ze sebe. „To nevadí“ Pomohl mi zpátky na nohy a on mě jen tak dál obešel udělala jsem totéž teda dokud jsem neuslišela že nás někdo volá. „Hej ty co jsem tě porazil, jak se jmenuješ?“ otočila jsem se „Jmenuju se Bella a ty?“ nadzvedla jsem obočí a našponovala uši. „Marcus tak teda zítra ve škole“ jen jsem přikývla hlavou a šla dál asi až po deseti minutách jsem si uvědomila že mi Terka asi zdrhla. No nic tak hold pudu domu. Odemkla jsem dveře a brácha už seděl u televize pozdravila jsem ho a šla nahoru do pokoje si lehnout. Najednou jsem se ocitla ve světě snů.
*
Přišla jsem do třídy a sedla si na místo Marcus jenom stál opřenej o trámy dveří a pozoroval mě když jsem se na něj podívala odhali mi řadu jeho bílích tesáků. Nevim proč ale automaticky mi naskočila husí kůže. Najednou okolo mě prošel jeho bratr fuj ten zase smrděl. Smrděl jak slivovice no prostě strašny. Po škole jsem potkala Marcuse jak jde domu doběhla jsem ho ale nechtěla jsem běhat tak jsem na něj zařvala „Marcusi počkej na mě!„ otočil se a usmál se „To si teda ještě rozmyslim zdali opravdu počkám“ zasmál se a opravdu počkal „Rád tě zase vidím když si tak říkám dlouho jsme se neviděli co?“ nadzvedl obočí a zasmál se. „Taky si říkám tich deset minut je moc dlouhá doba“ Zasmála jsem se pak jsme si ještě o ničem povídaly a mě napadlo se na něco zeptat.
„Maci?“
„Ano“
„Tvůj brácha pije tvrdej alkohol?“
„Nechci se o tom bavit!“
„Proč?“
„Protože tohle téma nebudu dál rozvíjet jasný!“
„Fajn“
„Máš po škole čas?“
„Jo jastně mam proč?“
„Já jen jestli by jsi nechtěla přít ke mě domu“
„Tak jo a v kolik bych měla přít?“
‚‚Tak ve 4 hodiny by to šlo?“
„Jo jo tak jo čau“
,,Čau“Jsem doma brácha zavolala jsem z přecíně nikdo se neozíval asi neni doma no nic tak já si jdu udělat ten úkol a pak se převlíknu.
Čau lidi doufam že se vám tato kapitola líbila tak se mějte hezky a papaaaaaa😘😘😘😘😘😘
ČTEŠ
Take me to life ( Marcus a Martinus )
FanfictionNelez mi skra do života nic pro mě neznamenáš kvůli tobě jsem troska.....