Zastesklo se mi po starých časech. I když jsem se mezi těma lidma necítila dobře přesto mi chybí. I po jejich chybách se mi stýská. I když se teď bavím s lidma o kterých sem vždy snila. Tak to není ono mám pocit že tam nepatřím, a můžu se chovat a změnit jak chci přesto tam nepatřim. A i vysněný lidé mají chyby už ho nedokážu milovat. A s tímto přichází uvědomění. Po starých časech se mi nestýská jen vím že mě čeká návrat do starých časů. Jak by my mohlo vydržet se bavit s mýma vysněnýma lidma? Vím že se blíží konec. Už necítím lásku a on asi taky ne. Nikdy necítil byly to plané řeči. A co tam budu dělat když mě tam nejspíš trpěly kvůli němu. Protože toužil po tělesném kontaktu. A návrat do starých časů? proč když mě pomlouvaj. Prej děvkařim pche co sem? už na to vše nemám sílu co mam dělat? Ve škole ze všech těch lidí mám deprese. Co mám dělat dál? co když mě nikde nechtějí ? Už nemám sílu jít dál. Už nechci. Vše se rozpadá.....
ČTEŠ
Na pospas myšlenkám
RandomVšechny myšlenky ve kterých se už dlouhou dobu topím. Všechny pocity kterými přetékám. Vše co se mi honí hlavou, to všechno sem napíšu. Třeba se v tom najdete. Nebo vám to pomůže, nevím v čem ale doufám v to. Třeba mi pomůžete najít odpovědi a pomoc...
