i need my stranger // yoonmin

-16-

Naštvaně jsem třísknul telefonem o zem, že jsem se až divil, že to přežil.

Byl jsem naštvaný na Jimina kvůli tomu jak mluvil o Hobim, byl jsem naštvaný na Taehyunga za to, že mi přebral Jimina a byl jsem naštvaný i na sebe za to, že jsem Jiminovi poprvé vůbec odepsal.

Frustrovaně jsem si prohrábl vlasy a vstal z okraje postele, na kterém jsem do teď seděl. Došel jsem si pro bundu, obul jsem si boty a vyšel ven z bytu.

Měl jsem v plánu navštívit Hoseoka a zkontrolovat, jestli kvůli Taehyungovi neudělal nějakou blbost. Bál jsem se o něj, protože jsem věděl, že Hoseok je schopný se i zabít.

Mířil jsem směrem k jeho bytu, ale potkal jsem Hoseoka dřív, než jsem k němu dorazil.

Stál na mostě a zamyšleně sledoval vodu dole.

"Ahoj Hobi." zamumlal jsem a stoupl si vedle něho.
"Jee, ahoj Yoongi- hyung." odpověděl aniž by se na mě podíval.

"Pořád si smutný kvůli Taemu?" Zeptal jsem se.
Jenom přikývl.

Chvilku jsme jenom v tichosti stáli když v tom Hoseok to ticho prolomil.

"Hyung, mě hrozně na Taem záleží. Chci aby byl s někým koho miluje ale přitom jsem smutný když si vybavím jeho a Jimina." řekl a z očí mu začaly vytékat proudy slz.

I přes to, jak nemám rád doteky cizích lidí, jsem si Hoseoka přitáhl do obětí a stiskl ho v náručí.

"Uklidni se, Hoseoku, nějak to vyřešíme." usmál jsem se. Byl jsem odhodlaný pro Hoseoka i pro sebe všechno, hlavně aby Jimin byl můj a Tae s Hobim.

---------

trošku shit ale snad nevadí (:

Vaše Kačii :**