ON ROAD - L.S.✔

Kapitola dvacátá pátá

V minulém díle.

Nesnáším svůj život!  

LOUIS POV

Ty tři dny utekly nesmyslně rychle a já ještě nebyl zcela smířen s mluvením o své minulosti. Stále to moc bolelo. Všichni i Harry si všimli, že se se mnou něco děje a upřímně jsem byl zaskočen, když mi řekl, že zítra pojedeme na ty závody. Konečně jsem přinutil mozek myslet na něco jiného a jako puberťačka jsem hned začal šílet, že nemám nic na sebe. Pak jsem se málem rozbrečel, když mě Harry vzal do Diesel obchodu s oblečením a já si mohl vybrat outfit na závody.

Nakonec jsem si z obchodu hrdě odnášel šedé tričko s nápisem BRAVE a koženou červeno-černou bundu. O pár minut jsem s výskotem skákal Harrymu do náruče, když mě zavedl do bot a já si mohl vybrat krásné černobílé adidasky. Už jsem se těšil, až svůj outfit zakončím svými jeggins.

Večer před tím rande jsme na sebe skoro neměli čas, protože byl Harry náhle povolán do Londýna na nějaké urgentní jednání a já většinu volného času strávil s Alex nebo povalováním, které mě překvapivě začalo po pár minutách nudit. A tak jsem vstal a konečně si našel čas na můj nový mobil. Dlouze jsem podržel tlačítko na pravé straně a nechal telefon naběhnout. Po vyplnění, podle mě, zbytečností jsem se konečně dostal na normální ovládání. Vzal jsem krabičku a chtěl jsem ji odsunout, abych si mohl zase lehnout, ale našel jsem malý útržek papíru s číslem a jménem. Harry. 

Naťukal jsem číslice do mobilu a zmáčkl poslat zprávu.

Nudím se. Louis

HARRY POV

To jednání jsem od začátku nesnášel. Odvedlo mě od toho truhlíka, co mě nutil se tupě usmívat jako puberťák. Ať jsem mohl zapírat jak dlouho jsem chtěl, všichni věděli, že se vůbec nesoustředím na to, co mi kdo říká. Myslí jsem byl už zpátky doma a viděl Louisův úsměv. Tato představa mně každé dvě minuty zahřála na hrudi a já se zase culil jako zamilovaný blázen. 

Byl jsem vcelku vyděšený, co z něj vypadne, až bude popisovat svou rodinu, ale na druhou stranu jsem za ním chtěl stát, ať se bude dít cokoliv. Ano, byl jsem v tom až po uši.

Krátké ticho v zasedací místnosti přerušilo vibrování mého telefonu na tmavé desce stolu. Rychle jsem se omluvil svým kolegům a vzal mobil do rukou. Neznámé číslo mě vyděsilo, ale když jsem dočetl krátkou zprávu, zase jsem se usmíval. Achjo! 

Já taky, kéž bych byl zase zpátky! :( Harry

Nadšeně jsem zprávu odeslal a už jsem mobil nepokládal, držel jsem ho v rukách a úpěnlivě sledoval černou obrazovku.

Rozhodl jsem se, jak přijedeš řeknu ti to. Louis 

Šokovaně jsem přečetl zprávu a jen jsem zaregistroval, že jsem zalapal po dechu. Louisi, och Louisi. 

Mám tě rád. Harry

Odepsal jsem mu první věc, co mi přišla na mysl. A myslel jsem ji upřímně. Rýsovalo se mezi námi něco, co jsem nechtěl ztratit.

Následovala dlouhá odmlka a teprve tehdy jsem pochopil, že jsem své vyznání možná uspěchal. "Doprdele," zaklel jsem sprostě a s omluvou opustil místnost. Po cestě na záchodky jsem vytočil Louisovo číslo a doufal, že to zvedne.

"No?" ozvalo se huhňání, když už jsem si myslel, že to Louis nezvedne.

"Promiň, neměl jsem to psát," vychrlil jsem rychle a přitiskl si mobilní telefon více na ucho, abych snad nic nepřeslechl.

"Děje se něco?" Ten hraný nezájem v jeho hlase jsem nemohl nezaznamenat. Ale nevěděl jsem, co mu na to odpovědět.

"Nechci, abys mi to dneska říkal. Chci, abys mi to řekl, až budeš chtít ty. Vážně tě mám rád a nechci na tebe tlačit." A je to venku a nemůžu to vzít zpět. V ubíjejícím tichu jsem čekal na odpověď a málem se sám zhroutil v slzách, když se na druhé straně ozval vzlyk.

"Louisi?" Zeptal jsem se starostlivě.

"Harry," vydechl ten puberťák, ale já věděl, co tím myslí. Cítil jsem, že mi říká mám tě rád svým vlastním způsobem. 

"Už musím jít, večer přijedu a dáme si spolu večeři a film, jo?" Se slzami v očích jsem koukal do blba a už si představoval náš večer.

"Jo," smrkl Louis a pak se krátce zasmál. "Snad neumřu nudou." Pak hovor bez rozloučení skončil.

------------------------------------------------------

A jsem zpět! :D stačí mi dopsat tak 2-3 kapitoly :P

Dohromady bude cca 31 kapitol, takže už se blížíme ke konci :D

Hoďte vote a koment, ať vidím, jak jste rádi, že jsem zpět :)

Hezký nedělní večer,

Vaše AMAYAHKat ^-^