ON ROAD - L.S.✔

Kapitola desátá

V předchozím díle:

Po pár minutách mě od sebe jemně odstrčil a palcem přejel můj spodní ret.

"Naposled."

Zelená se střetla s modrou.

LOUIS POV
Trochu rozpačitě jsme si posbírali věci, a i když jsem si to zakazoval, můj pohled stále sklouzával k modrému náramku.
Vyšli jsme z obchodu a mě upřímně překvapilo, že před vchodem parkovalo auto. Protože stále lilo jako z konve, rychle jsme do něj nasedli a řidič uložil tašky do kufru.

"Kam to bude, pane Stylesi? Do klubu?" Motor začal vrnět.

"Ano, děkuji," odpověděl tázaný a otočil hlavu k oknu, aby na mě na zadních se sedačkách auta neviděl. Určitě se styděl a já nechápal proč. Byla to jen obyčejná lidská potřeba. A v tu chvíli mě to trklo. Musím se víc soustředit na to, jak reaguju já na jeho akce než on na ty moje. Koukl jsem se na něj a když jsem viděl jeho nervózní tvář..... Nikdy jsem nebyl v šachách dobrý, ale přesto. První pěšec o jedno pole vpřed. 

"Omlouvám se. Nelituju toho, ale vás to očividně nepotěšilo," zašeptal jsem. To aby by řidič věděl, o čem se bavíme, jsem nechtěl.

"Já se omlouvám. Neměl jsem podlehnout," tiše mi odpověděl Styles a jeho chraplák a stažená tvář mě naštvala.

"Dovolte?" vyjekl jsem přidušeně -nechtěl jsem zvyšovat hlas- až sebou muž vedle mě škubl. "Vypněte si už konečně ty výčitky, nebo z vás vyrostu! Dnešek byl úžasný a vy ho takhle pokazíte." Začal jsem hrát uraženého a založil jsem si ruce.

Vedle mě se ozval tichý a převážně nervózní smích. "Nebojte, do výšky už nám asi neporostete." Hodil jsem na něj naštvaný pohled, i když vevnitř jsem se těšil z jeho odezvy. "Jak mohu to pokažení odčinit?" Začal si hrát s prsteny a já cítil malé píchnutí v podbřišku. A to jsem se koukal jen na jeho prsty. 

"Na to musíte přijít sám," mrkl jsem na něj a olízl jsem si rty. Styles nepatrně přikývl na souhlas. Ucítil jsem jak auto zpomaluje a opravdu, když jsem se podíval z okna, viděl jsem známou budovu. 

"Dejte prosím všechny tašky z kufru Margaret, ta už bude vědět, co s nimi. A na zbytek dne máte volno, pokud nebude něco urgentního, tak nás domů odveze Janie," řekl kudrnáč a vystoupil z auta. Následoval jsem po jeho vzoru a neodpustil jsem si tiché a vychované 'nashle'.

"Nashledanou." Chrapláček se taky ozval a řidič zavřel okýnko a odjel. "Běžte k baru, bude tam Janie a ta vám vše řekne. Obleček nespíš dostanete přidělený," rozkázal mi jemně a gorile při vchodu kývl, aby mě pustila. Šel jsem známými chodbami a znovu jsem zkoumal všechny obrázky. Styles se nepletl, u baru stála Janie a s tichým prozpěvováním přerovnávala věci, aby ji nepřekáželi při práci.

"Styles mě poslal, máš mi prý říct vše," bez pozdravu jsem si sedl na barovou židli. 

"Tak pojď, kocoure, jdeme tě seznámit." Hodila utěrku do dřezu a vzala mě opět do šaten. U velkých zrcadel seděli blonďák v oblečku á la tarzan a brunet, který seděl vedle něj a s nímž se bavil, měl na sobě něco, co připomínalo kovboje. "Ahoj kluci," zahalekala černovláska a oba k ní zvedli pohled a s úsměvem ji pozdrav opětovali. "Takže toho je Louis, Louisi tohle je Ethan a Zack," ukázala nejdříve na blonďatou reklamu na Hitlera (nechápejte to jako urážku prosím :/ chci jen říct, že měl blond vlasy a modrý oči....) a pak na bruneta, v kterém jsem poznal policistu z minulé noci. "No skamaraďte se a vyberte mu oblečení. Jo a ještě něco," řekla když už odcházela. "Má zakázaný bratříčkování se šéfem, takže na něj dávejte pozor," poslala jim vzduchem mlaskavou pusu a odkráčela. 

Ethan se ušklíbl na Zacka a vstal. "Vítej v našem království. Kostýmky si můžeš vybrat sám a tančit doufám umíš. A dnes," přešel k věšáku a pak si mě celého projel pohledem a s očima přilepenýma na mém zápěstí se zasmál. "Dnes budeš mít tohle, plavčíku." Zašmátral ve změti látek a vyndal bílo-modrý set.

Sundal jsem oděv z ramínka a prohlédl jsem si ho. Námořnická čepička, modrý šátek a bílé skoro průhledné přiléhavé kraťásky. "Mám se převléct hned?" Zvedl jsem ke svým novým přátelům hlavu a těšil se, jak na můj kostým bude reagovat Styles. 

"Jo a ještě si vem tohle," sáhl do jedné krabice a podal mi pleťové tanga pro muže. "Podle Bakera musí bejt tvůj zadek vidět, co nejlépe. Hádej, proč."

"Zákazníci?" Tipoval jsem s hrdým úsměvem, ale Zackovo zakroucení hlavou znamenalo, že jsem se netrefil. 

"Nejenom oni."

"Tak kdo?"

"Janie je úžasná holka, ale co se stane, když ti někdo něco zakáže? Mysli!" Ethan si poklepal ukazováčkem na spánek a mě to došlo.

"Styles?" Vydechl jsem a bezmyšlenkovitě stiskl náramek.

"Od něj?" Kluci se znovu posadili a já se začal převlékat. Tričko šlo dolů a já dostal dvojité obdivné zapískání. 

"Možná," mrkl jsem na ně a sundal jsem si i kalhoty. Otočil jsem se k nim zadkem a plácl jsem se přes něj. "Tak co říkáte?" 

"Žárlím na šéfa," zasmál se Zack a já s Ethanem jsme se k němu přidali.

Nechci nic říkat, ale v tom oblečku jsem vážně vypadal sexy. Janie mi pomohla pinetkama zafixovat čepičku na hlavě a pak mě plácla po prdeli a odešla k baru. 

Koukl jsem se do zrcadla. Hodně jsem se změnil.

Co by asi řekla máma, kdyby mě viděla?

----------------------------------------
Přemýšlela jsem, jestli má cenu vydávat i dnes, když jste dostali kapitolu k 100follows, ale naprosto vás miluju a tak to tu máte ^-^

Doufám, že tu není moc chyb :/ :D

Vysvědčení jsem doufám zachránila a budu mít nejhůř trojky :D Jaké bude to vaše?? :O

Vote-ujte, komentujte!!!

Vaše AMAYAHKat ^-^