Šikanovaný Idol [Short Story]

#57

„Budeš se mnou chodit ?"

Slzy a přikyvování. Na nic víc jsem se nezmohla. Bylo to příliš dokonalé než aby to bylo pravda.

„Prosím, štípni mě, jestli se mi to zdá."

Ani nevím, jak jsem přes ty vzliky dokázala říct jednu smysluplnou větu.

„Mám něco lepšího."

Vzal mě za bradu a políbil mě.

Tak a je tu konec :D Co na tom, že mi to trvalo minimálně rok. Zjístila jsem totiž, že psát cokoli dokážu jen na podzim. (Budiž osud mé maturity navždy spečetěn)

No nevadí. Zajímalo by mě, kolik z vás to po takové době bude dočítat. Asi nikdo.
Kdyby se i přesto někdo našel, tak mi dejte vědět. Budu vás uctívat až do konce mého života. :D

Taky bych ráda, kdyby jste mi dali vědět, co se vám na příběhu moc nelíbilo. Je to moje první takováhle story, takže bych se ráda zlepšila v jejich psaní. ^^ Předem děkuji.

~MocchiHime