"Teď budete spolubydlící, měl bys ho lépe poznat," řekl si Lance.
"Vezmi ho do Ikei, bude to sranda," říkal si Lance.
Heh...
Keith seděl na sedadle spolujezdce, sluchátka na hlavě a zíral z okna. Byl zahleděn někam do dálky a rukou si podpíral hlavu, vypadal jako z nějakého videoklipu. Ústa měl mírně pootevřená a sem tam pohnul rty, ale žádný zvuk z nich nevyšel.
Po nebi se líně rozvalovalo spoustu odstínů modrošedé. Někde tvořily načechranou tmavou vatu, jinde se táhly dlouhé cáry rozlité modři a někde rozmanitou strukturu narušovaly trhliny, skrz které pronikalo jasné sluneční světlo.
Prostředí, kterým projížděli, se rychle měnilo. Sem tam stály vesničky, ze kterých vykukovaly věžičky kostelů, někde se roztahovala obrovská prázdná pole, většinou cestu ale obklopovaly zelené stromy, některé už s oranžovo červeným nádechem.
Poněkud brzy Lance omrzelo ticho, které v autě panovalo, nebyl na to zvyklý.
Jen tlumený motor auta a Keithovo slabé pobrukování? To tu ještě před chvílí nebylo. Lance teď věnoval větší část své pozornosti slabým tónům, které Keith vydával, aby zjistil, jestli něco z toho náhodou nepozná.
Očekával, že Keith bude poslouchat emo písničky z 80. let nebo tak něco, ale to, co z Keitha vycházelo, s tím nemělo nic společného. Lance tu melodii odněkud znal, ale nemohl si vybavit odkud. Nebylo to něco, co by sám poslouchal... Spíš jako by to poslouchal někdo, koho Lance hodně dobře znal... Lance měl odpověď na dosah ruky, ale teď si to prostě nemohl vybavit.
Och...
Och.
Keith poslouchal k-pop.
Nad tím se Lance musel pousmát.
Kdyby se hodně snažil, možná by dokázal danou písničku i pojmenovat. Jeho mladší ségra momentálně ujížděla na BTS. A Keith očividně taky.
Lance už zdálky spatřil žlutá písmena, která znamenala, že jsou u cíle, když si Keith začal o trochu hlasitěji prozpěvovat DNA. Bylo to vtipné. Ale v dobrém slova smyslu. Keith byl kupodivu dobrý. Vzhledem k tomu, že si polohlasem prozpěvoval v autě... k-pop...
Lance chvíli projížděl řady aut, když hledal nějaké volné parkovací místo. Vypadá to, že je tu dnes hodně lidí...
"Tak... jsme tady," promluvil zastaviv Lance, když si Keith schovával sluchátka do černého vaku.
"Jo. To vidím..."
"Jo jasně..." Lance si prohrábl vlasy. Tohle nevypadá jako sranda. Bude to divné. Hodně divné. Jak má Lance přežít výlet do Ikei s Keithem? Jak má Lance bydlet v jednom bytě s Keithem? Proč si vůbec myslel, že to bude dobrý nápad?
Ano, bylo to finančně výhodné a oba zrovna sháněli nějaké levné bydlení, ale ještě se tak dobře neznali. Keith byl dobrý kamarád Pidge a pro Shira jako bratr. To byli Lancovi dobří přátelé, ale Keith? Toho tak dobře neznal. Bude to divné. Bude to hodně divné.
"Takže um... cos poslouchal?" zeptal se Lance a usmál se, když Keith vystoupil z auta a zavřel za sebou. Lance ho rychle následoval, zamkl auto a společně se vydali dovnitř.
Keith se zarazil. Jako by na zlomek vteřiny zvažoval svoji odpověď.
"Tak různě," odpověděl a pokrčil rameny.
"Například?" Lance se nedal odbýt, když vcházeli dovnitř.
"Sleeping at last."
"Och. To mi nic neříká. Něco dalšího?" Keith se na Lance podíval s absolutním nepochopením.
ČTEŠ
IKEA
FanfictionKeith a Lance na výletě v Ikei. Chci jen říct, že by mi měla Ikea zaplatit za to, že je propaguji.