Together Forever (Opravuje se)

/4.Part/

POV:Jin

Právě teď ležím na moji posteli a objímám polštář....Jak to mohl udělat? Jo vlastně, vy nevíte co se stalo. Asi zhruba před třemi hodinami jsem se dozvěděl velmi zajímavou zprávu..

Flashback

,,Takže, asi vás zajímá co tady děláme?".

,,Ano, jestli jste tady kvůli firmě tak to už-".

,,Ne kvůli tomu tady nejsme..".

,,Tak proč?".

,,Jine, je ti 24 let, pravý čas aby jsi se oženil..."řekl můj otec.

Ne!! Nemyslí to co já, že ne?!

,,A tak si vezmeš tady Namjoona".

,,Cože?!"vykřikl jsem.

,,Ano, za dva týdny je svatba"řekli a vstáli.

,,Ne nevezmu si ho!!"křičel jsem.

Ucítil jsem tupou ránu na svojí pravou tvář...

,,Mě je jedno co chceš ty!! Vezmeš si ho a budete mít spolu děti!!"zařval.

Vážně?! Oni si tady sedí a nic neřeknou?! Ani ty Namjoone?...

,,Nebo chceš dalších pár let strávit ve sklepě?"zašeptal mi můj otec a odešel spolu s Namjoonem a jeho otcem.

Dveře se zavřely a já se mohl naplno rozbrečel..

End Flashback

,,Jine, zlatíčko"řekla moje máma a vstoupila do mého pokoje.

,,Já vím čím si procházíš, taky jsem se takhle cítila když jsem si měla vzít tvého otce"řekla a obejmula mě.

,,Mami, al-e já si ho nechci vzít!!"řekl jsem a zase se rozbrečel.

Několikrát jsem si říkal...Proč tati?

,,No, mě vždy při smutku pomáhal běh v lese, co kdyby si to zkusil?".

,,Dobře..".

Máma odešla a já se převlékl z pyžama do normálního oblečení ale stejně mi to dlouho nevydrží. Seběhl jsem schody, otevřel dveře a ve vlčí podobě jsem vyběhl do lesa. Utíkal jsem jak nejvíc jsem mohl, nechtěl jsem zpomalit, chtěl jsem vše hodit za hlavu. Nedával jsem pozor a do něčeho narazil a rozhodně to nebyl strom, byl to.....