Sestřička (Wedry)

9. část

Radek

V židli seděl můj otec. Dlouho jsem ho neviděl. U pusy měl dýmku. Jak jinak.

,,T-Tati?" Ano,  rozbrečel jsem se. Neviděl jsem ho tak dlouho. Hodně mi chyběl..

,,Ano synku?" Byl milý jako vždy. Samozřejmě, že to nebyla realita. Kdyby se toto stalo, byl by to vse zázrak. Můj otec je mrtvý! Začínám být blázen? Možná mi z toho všeho trochu hrabe.

,,Tohle není skutečnost..." smutně jsem vzhled k nebi. Teprve teď jsem si všiml, že jsme se nějak ocitli venku.

,,Pročpak myslíš?" Ranila mě každá jeho slova, protože mi ho připomínal. Chci na to zapomenout!

,,Protože ty už nežiješ." Ukápla mi slza. Co to mám sakra za fantazii?! Očividně je hodně bujná.

,,Já ale stále žiji." Zasmál se a trošku vykašlal šedý smradlavý dým. Nenávidím tenhle pach.

,,Hloupost. Zemřel jsi. Matka nám pořád ani neřekla, jak jsi zemřel..." odmlčel jsem se. Teď už jsem doopravdy hystericky brečel.

,,Žiji v Tvé mysli. Snad tě budu vídat i častěji, Radku." Usmál se.

,,Jak to myslíš?!" Zeptal jsem se ho s nechápavým výrazem. Mám ho rád,  ale upřímně, nepotřebuji toto utrpení zažívat každý den. Stačilo mi to teď.

,,Třeba na tebe narazím i jindy. Nebo ty na mne." Usmál se. Zvedl se a někam odcházel.

,,Kam jdeš?!" Zakřičel jsem na něj, když nic neříkal. Bylo to podivné.

,,Inu.. Prostě odcházím. Pochopíš to možná časem." Koukl na mě. "Velmi rád jsem tě opět viděl." Usmál se. Tak je blázen on nebo já? Otočil se zpět a pomalu odcházel. Když se ztratil ve tmě, uslyšel jsem tlumený výstřel.

Prudce jsem se probudil a bylo mi vážně blbě. Pískal mi v uších, viděl jsem blbě, bylo mi špatně (chtělo se mi zvracet), byl jsem spocený, že zmatených očí mi  a motala se mi hlava. Kolem mě byli lidé.

,,Co se stalo?" Zeptal jsem se.

,,Vzbudil jsi Annie, protože jsi tady mluvil ze spaní. Říkal jsi, že to není skutečné." Odpověděl mi Martin. Poznat ho pouze podle jeho hlasu není tak těžké. Právě jsem si to vyzkoušel.  Oči jsem měl nějaké zamlžené.

,,Už jsem v pohodě. Běžte spát." Usmál jsem se na rozmazané fleky. Najednou se zhaslo, aniž by se nějaký flek pohl. Mé to nevadilo. Spal jsem, ale později jsem zjistil, že to nebyl tak úplně normální spánek...

Čawko! :D Tak teda po dlouhé době zase něco, ale je to krátké. Brzy vyjde další a delší. Můžete se těšit. Popravdě ani nevím, jak to bude pokračovat. Za to nový příběh Rigel mám už vymyšlený celý. No nic, zatím pha phá! ^^

Aneska04