-4.10.2009 ráno-
,,Zlatíčko" Jiminova matka začala budit svého syna, aby vstával do školy. Jimin se však ani nepohnul.
,,Jimine, musíš do školy" do rukou uchopí Jiminovu peřinu a celého ho odkryje. Po ránu v jeho pokoji bývá vždycky největší zima, takže se potom dá probudit velice snadno.
,,Vždyť už vstávám" zachraptí a peřinu si přitáhne zpátky. Jeho matka však udělá zase opak.
,,Tak šup, já už musím jít do práce. Na stole už máš i připravenou snídani a v lednici máš svačinu, tak na to nezapomeň. Ano?"
,,No jo" Jiminova matka protočí očima, jak si jsou s jeho otcem v tom lenošení úplně podobní a odejde do práce.
Jimin s nechutí vstane z jeho příjemně vyhřáté postele a dojde si udělat raní hygienu. Stále však s myšlenkami u jednorožců a medvídků z cukrové vaty.
-4.10.2009 ve škole-
,,Ahoj Jimine" po příchodu do školy a následně i do jeho třídy, kde teď zrovna má první hodinu, ho jeho nejmilejší kamarád uvítá s úsměvem na tváři. Jimin na tom není jinak.
,,Ahoj Tae" pozdrav mu oplatí a přisedne si k němu do první lavice uprostřed. Unikátní místo na sezení.
,,Máš úkol?" zeptal se Taeho a při tom si začal připravovat na hodinu matiky.
,,Samozřejmě" odpoví mu hrdě a vyzdvihne svůj pracovní sešit, kde úkol měl být vypracovaný. Jimin se uchechtne.
,,Jen, aby to byl správný domácí úkol" začne se potichu smát.
,,O to se nemusíš strachovat"
,,Vážně? Tak mi řekni jaký úkol měl být" začne mu věnovat veškerou jeho pozornost, aby se náhodou nepřeslechl.
,,Takže .. měl být domácí úkol z matematiky v pracovním sešitu na straně 18 cvičení třetí" Hned po tom co to dořekl, udělal dap. Jimin se však v hlavě proklínal, že mu to radši včera nenapsal do mesengeru, který úkol to měl být.
,,Omyl" Tae se zamračil.
,,Jaký omyl?!"
,,Takže .. měl být domácí úkol z matematiky v pracovním sešitu na straně 13 cvičení třetí. Ty idiote, můžeš mi říct, jak si můžeš splést 18 s 13?" Tae neměl v tu chvíli slov. Jeho kamarád však propukl ve výbuch smíchu.
,,To. Nebýt. K. Smíchu. Ty. Suka." založí si ruce na hrudi a hraje uraženýho.
,,Těším se na reakci učitelky. Tohle už se ti stalo po šestý"
,,Však na tebe taky dojde Park Jimin"
,,Víš jak nesnáším, když mi někdo říká celým jménem" nahodí pokerface.
,,Park Jimin. Park Jimin. Park Jimin"
,,No jo, no jo dost!"
,,Promiň" oba se zasmějou a dají si svůj pozdrav, na který zapomněli, když Jimin vešel do třídy.
Začalo zvonit na hodinu.
Všichni se ihned postavili, jak zaregistrovali učitelku ve dveřích. Nebyla však ale sama.
***
Stál jsi tam s ní ty.
Ty, co jsi mi kompletně zničil celý můj drahocenný život.
Ty, co jsi mi začal fyzicky ubližovat.
Ale i tak tě za to nepřestanu milovat.
