2. - Zmrtvýchvstání.

1.8K 105 7
                                    

Emily's pov

Ty dva dny utekly jako voda a doktoři, kteří se usmívali nad svou skvělou prací, mě s radostí propustili. Maria, která byla šťastná, že mě vidí, mi přinesla nějaké věci na převlečení, abych nešla za ostatními jako trhan. 

Vysprchovala jsem se a umyla si hlavu asi na čtyřikrát, aby moje vlasy získaly předchozí objem. Poté jsem vešla zpátky do pokoje s ručníkem kolem těla a podívala se na oblečení, které Maria přinesla. 

Černé tílko, které mělo krajku na ramínkách a na zádech. Poté černé džínové kraťásky, které jsem měla sotva pod zadek. K tomu ještě síťované punčocháče a kotníkové boty na podpatku. Jako skvělé zakončení přidala lehký červený pláštík s kápí. Vlasy jsem si rozpustila a vložila do nich květovanou čelenku, která měla rudou barvu. Na krk si připla přívěsek, který jsem dostala od Pietra. Řasy jsem si zvýraznila řasenkou a rty obtáhla rukou neslíbatelnou rtěnkou. 

Když jsem byla hotová, prohlédla jsem se v zrcadle a pokývala hlavou

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když jsem byla hotová, prohlédla jsem se v zrcadle a pokývala hlavou. Musím uznat, že Maria se mi trefila do vkusu. 

"Agentko Starková, hlaste se u ředitele Furyho," ozvalo se mi v komunikátoru. 

"Jsem tam během pěti minut," odpověděla jsem a vydala se svižným krokem k Furyho kanceláři. Zaklepala jsem a po vyzvání vešla dovnitř. "Šéfe, chtěl jste se mnou mluvit?" zeptala jsem se ho. 

Fury se na mě podíval a pokynul mi, abych se posadila. 

Zavřela jsem za sebou dveře, posadila se na židli a přehodila nohu přes nohu. 

"Starková, rozhodl jsem se, že nechám v Toweru svolat všechny Avengers. Je to jednodušší, když to řeknete všem naráz, než abyste to říkala každému zvlášť. Barnes s Rogersem jsou na cestě do Toweru, takže jsem nechal připravit limuzínu, která Vás odveze až domů. Friday je se vším seznámená, takže Starkovi nic neřekne," řekl Fury. 

"Vy jste ten nejlepšejší šéf, kterýho jsem si kdy mohla přát," usmála jsem se a vyskočila ze židle. "Děkuju. Za všechno." 

Jen kývl a já vesele vytančila z jeho kanclu. Vyšla jsem ze základny S.H.I.E.L.D.u a nastoupila do černé limuzíny, která tu již čekala. A nečekaně auto řídila Hillová. 

"Ahoj, Mario, dlouho jsme se neviděly," zasmála jsem se a posadila se na místo spolujezdce. 

Zasmála se také a nastartovala. "To ne. Jak dlouho?" 

"Asi hodinu," zašklebila jsem se a upravila si pláštík, aby nebyl pomuchlaný. 

Hillová se na mě podívala. "Jsi nervózní," řekla. Nebyla to otázka, jen konstatování. 

Přikývla jsem a kousla se do rtu. "Ublížila jsem jim, Mar. Je to moje vina," špitla jsem. 

Povytáhla obočí. "Jak by to mohla být tvoje vina? Nemohla jsi za to, Emily," utěšovala mě. 

Invisible (Avengers CZ)✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat