13. Like in a dream Rodiče

345 29 1
                                    

Už tu střádám síly dlouho, ale Niall stále nikde. Bojím se, že se mě vykašlal.. Jakto že za mnou chodil každý den a teď? No vlastně jen hádám, každý den. Popravdě nemám přehled o čase. Nevím jestli je den, nebo noc. Nevím kdy je další den. Nic...

*POHLED NIALLA*

Katt už je v komatu týden...

Už týden jen nečinně leží. 6ádná známka života nic. Nevím co dělat. Kontakt na její rodinu jsem konečně sehnal a dal jim vědět. Přijedou zítra. Mám strach z jejich činů. Bojím se, že ji nechají odpojit. To nesmí. Celý můj svět by se zhroutil.

Už jsem u Katt nebyl tři dny. Důvod? Začíná nám turné a my měli první koncert. Dneska už to asi nestihnu, zajít do nemocnice. Tak tam zajdu zítra s jejími rodiči.

Koncert jsem nějak přežil. Snažil jsem se chovat jako by se nic nedělo. Ale vsadím se, že directionerky už to dávno vědí. Jsou vážně dobré. Zjistí snad všechno až se člověk diví. Po koncertu jsem okamžitě vyrazil domů. Tam jsem se zavřel do pokoje a celou dobu zíral do zdi a přemýšlel. Větší strach jsem snad ještě neměl.

Z přemýšlení mě vytrhlo klepání na dveře. "Ano.." zavolal jsem a dotyčný otevřel dveře. Louis. "Co potřebuješ?" zeptal jsem se. "Nialle, no tak vzchop se. To bude dobrý ona se probudí. Věřím, že ano." přisedl si ke mně. "Ale co když ne." povzdechl jsem si. "Nad tímhle nesmíš vůbec přemýšlet." pokáral mě. "To se říká snadno." namítl jsem. Na to už Louis nic neřekl jen mě pevně objal a potom znovu odešel.

Po dlouhém přemlouvání sebe samého, jsem vstal a šel za ostatníma. Koukali se na nějaký film. Přisedl jsem si k nim a okamžitě jsem šáhl po popcornu. "Ale nech nám něco!" řekl přísně Louis a já se musel zasmát stejně jako ostatní. Alespoň se na chvíli odreaguju.

Po filmu jsem šel znovu nahoru, vysprchoval jsem se a zalehl do postele. Po chvíli jsem už spal...

RÁNO

Probudil jsem se díky paprskům, které mi dopadaly na oči a nepříjemně pálili. Protáhl jsem se a šel si udělat hygienu. Potom jsem se oblékl a šel se najíst. Překvapivě kluci už tam byli. "Dobré ráno." usmál jsem se. "Dobré" řekli jednohlasně a dál se věnovali svému jídlu. Já si vzal čaj a udělal si toast.

Po snídani jsem vyrazil na letiště pro rodiče Katt. I když jsme se nedomlouvali, přijel jsem pro ně. Kluci se mnou souhlasili, že budou bydlet u nás. Chvíli jsem čekal, ale potom už hlásili, že letadlo, kterým mají přiletět, už přistálo. Vstal jsem tedy ze židličky a vyhlížel je.

Zanedlouho jsem zaslechl něco podobného, co nám Katt předváděla, češtinu, otočil jsem se a tam šli muž a žena středního věku. O něčem horlivě diskutovali, jenže já jim nerozuměl. "Ehm, dobrý den. Jsem Niall." zastavil jsem je. "Dobrý den." odvětili mi. "Jste rodiče Katt?" raději jsem se ujistil. "Ano. Počkat, odkud ji znáte?" udivili se. "Já jsem vám volal, že je v nemocnici. Jsem Niall Horan, její přítel" usmál jsem se. "Ahh ten Niall z té skupiny, do které je Katt takový blázen?" "Ano." zasměju se. "Jestli chcete odvezu vás do nemocnice, kde je. A potom, jestli vám to nebude vadit, bydleli by jste u nás." řekl jsem jim. "Ale to přeci nejde, budeme bydlet v hotelu." protestovala Kattina mamka. "Ale jde a je to lepší, alespoň nemusíte utrácet za hotel." argumentoval jsem.

Nakonec souhlasili a my jsme mohli vyrazit do nemocnice. Kupodivu jsme do teď nepotkali žádnou fanynku. Vystoupili jsme a vešli do nemocnice. Provedl jsem je chodbou až ke dveřím od pokoje, kde ležela Katt. Otevřel jsem a nechal je vejít, poté jsem vstoupil i já a zavřel za námi dveře...

Takže je tu další díl. Omlouvám se, že je tak dlouho :/ celý týden jsem jaksi neměla moc čas a ani náladu. A to by nedopadlo moc dobře s blbou náladou psát :DD Tak se vám omlououvám

Děkuju za každý koment, vote a hlavně za přečtení :33 moc si toho vážím a jsem ráda, že se to někomu líbí. Pokaždé mě to potěší.

tento díl věnuji @moncadirectioner

Love you all :33

Kattynka

Like in a dreamKde žijí příběhy. Začni objevovat